|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Náslechová část praxe - seznámení se se zařízením, pracovníky, klienty - seznámení se se způsoby práce s klienty, vedení organizace a organizační strukturou 2. Asistenční část praxe - aktivní zapojení studenta do činností v rámci organizace 3. Osobní plán praxe - student si vypracuje plán praxe, podle kterého, pod vedením mentora, bude pracovat se skupinou klientů, jednotlivcem nebo v managementu
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
|
Výstupy z učení
|
Praxe v sociální práci je považována za nedílnou součást studia sociální práce. Cílem je podpořit odbornou způsobilost a rozvíjet kompetence studujících k výkonu sociální práce v příslušných typech institucí a organizací, vést studující k reflexi zkušenosti z odborné praxe a sebereflexi, aby si byli vědomi sebe jako nástroje sociální práce, motivovat studující k hledání a nalézání profesní identity. Studující k reflexi a sebereflexi vědomě a aktivně používají teoretické poznatky, metody a etické standardy sociální práce. Získat zkušenosti s výkonem sociální práce. Získat, umět použít a dále rozvíjet kompetence potřebné pro výkon povolání sociálního pracovníka. Budovat profesní identitu. Umět propojovat teoretické znalosti z praxí. Seznámit se s platnými právními normami.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
1. Výběr pracoviště adekvátní studijnímu zaměření. 2. Přihlášení na praxi do systému EDIS. 3. Uzavření smlouvy o výkonu odborné praxe a vybrané organizace. 4. Absolvování potřebného počtu hodin praxe a supervize. 5. Vedení deníku praxe. 6. Vypracování a odevzdání závěrečné práce z odborné praxe. 7. Představení závěrečné práce v rámci výuky.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Havrdová, Z. Šmídová, O., Šafr. J., Štegmannová a kol. (2011). Organizační kultura v sociálních službách jako předmět výzkumu. Praha: FHS UK.
-
Matoušek, O. a kol. (2008). Metody a řízení sociální práce. Praha:portál.
|