|
Vyučující
|
-
Hájková Dagmar, Mgr.
-
Tavel Peter, prof. Ing. Mgr. et Mgr. Ph.D.
-
Maliňáková Klára, Mgr. Bc. Ph.D.
-
Meier Zdeněk, Mgr. Ing. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Vymezení psychoterapie a poradenství - základní terminologie, cíle psychoterapie, možnosti a limity psychoterapeutického a poradenského působení; psychoterapie, poradenství, krizová intervence, psychoedukace a přirozená sociální podpora. 2. Psychoterapeutický proces a terapeutický vztah - terapeutický vztah a terapeutická aliance, kontrakt, zakázka a cíle terapie; direktivní a nedirektivní přístup; individuální, skupinová, párová a rodinná psychoterapie; společné a specifické faktory psychoterapie. 3. Hlavní psychoterapeutické směry a jejich pojetí klienta a jeho obtíží - psychoanalytické a psychodynamické přístupy; humanistická psychoterapie a přístup zaměřený na člověka; Gestalt terapie; existenciální psychoterapie a logoterapie; kognitivně-behaviorální terapie; systemické a rodinné přístupy; eklektické a integrativní pojetí psychoterapie. 4. Základy poradenského a terapeutického rozhovoru - aktivní naslouchání, otevřené otázky, parafrázování, zrcadlení a reflexe emocí, klarifikace, shrnutí, práce s tichem, konfrontace a psychoedukace; časté chyby v komunikaci s klientem. 5. Základní principy a techniky vybraných psychoterapeutických přístupů - vztah mezi situací, myšlenkami, emocemi a chováním v KBT; behaviorální a kognitivní metody, princip expozice; systemické a cirkulární dotazování; práce s přítomným prožíváním; práce s hodnotami, smyslem, svobodou a odpovědností v existenciálních přístupech a logoterapii. 6. Práce s klientským příběhem a kazuistikou - formulace problému a cíle spolupráce, rozdílná konceptualizace stejného případu jednotlivými psychoterapeutickými směry, identifikace zdrojů klienta a možností změny. 7. Zážitkové a skupinové metody - práce s příběhem, metaforou a symbolem, vybrané prvky Life Story Interview a skupinových sebezkušenostních aktivit; reflexe vlastní zkušenosti a procesu komunikace. 8. Etika a hranice odborné práce - kompetence pomáhajícího pracovníka, důvěrnost, profesní hranice, rizika nevyžádaného poradenství a manipulace, supervize, mezioborová spolupráce a rozpoznání situací vyžadujících další odbornou či krizovou pomoc. Metody výuky: výklad, řízená diskuse, práce s kazuistikami, nácvik základních komunikačních dovedností, práce ve dvojicích a malých skupinách, modelové situace, zážitková cvičení a reflexe.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy, principy a hlavními směry psychoterapie a poradenství a ukázat možnosti jejich využití v pomáhajících profesích. Důraz je kladen na porozumění psychoterapeutickému procesu, významu terapeutického vztahu a terapeutické aliance, základním komunikačním a vztahovým prostředkům a rozdílům mezi jednotlivými psychoterapeutickými přístupy. Studenti se seznámí zejména s psychodynamickými, humanistickými a existenciálními přístupy, kognitivně-behaviorální terapií, systemickým přístupem a integrativním pojetím psychoterapie. Teoretické poznatky budou propojovány s kazuistikami, ukázkami terapeutického uvažování, nácvikem základních dovedností poradenského a terapeutického rozhovoru a sebezkušenostními a skupinovými aktivitami. Po absolvování předmětu bude student schopen vymezit psychoterapii a poradenství, orientovat se v základní psychoterapeutické terminologii a hlavních psychoterapeutických směrech, rozpoznat rozdílné způsoby konceptualizace klientova problému, používat základní komunikační dovednosti v poradenském rozhovoru a reflektovat hranice vlastní odborné role, etické zásady a potřebu konzultace, supervize nebo předání klienta dalšímu odborníkovi.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
Podmínkou úspěšného ukončení předmětu je: - účast na minimálně 80 % výuky; - aktivní zapojení do výuky, zejména práce s kazuistikami, modelovými situacemi, nácvikem základních komunikačních dovedností a závěrečnou reflexí; - úspěšné absolvování závěrečného písemného testu; minimální hranice úspěšnosti je 60 %. Při sebezkušenostních aktivitách není student povinen sdělovat citlivé nebo intimní osobní zkušenosti. V odůvodněných případech může být aktivní účast realizována pozorovatelskou nebo alternativní rolí. Studenti se specifickými vzdělávacími potřebami mají podmínky studia a ukončení předmětu přiměřeně upraveny podle charakteru jejich potřeb a doporučení příslušného pracoviště univerzity. Úprava se může týkat zejména časových podmínek písemného testu, způsobu zadání a zpracování úkolů nebo potřebných studijních a technických pomůcek.
|
|
Doporučená literatura
|
-
FRANKL, Viktor E. Vůle ke smyslu: vybrané přednášky o logoterapii. Praha: Portál, 2023. ISBN 978-80-262-2090-9. .
-
KRATOCHVÍL, Stanislav. Základy psychoterapie. 7. vyd. Praha: Portál, 2017. ISBN 978-80-262-1227-0. .
-
PROCHASKA, James O. a John C. NORCROSS. Psychoterapeutické systémy: průřez teoriemi. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169-766-4. .
-
RIEGER, Zdeněk. Loď skupiny: inspirace pro současné i budoucí lodivody ve skupinové terapii. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-222-5. .
-
TIMUĽÁK, Ladislav. Základy vedení psychoterapeutického rozhovoru: integrativní rámec. 2. vyd. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0646-0. .
-
VYBÍRAL, Zbyněk a Jan ROUBAL, eds. Současná psychoterapie. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-682-7. .
-
VYMĚTAL, Jan. Úvod do psychoterapie. 3., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2667-0. .
|