|
Vyučující
|
-
Waisser Pavel, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Tematické okruhy: 1.-2. Žerotínové - mecenát a vizuální kultura, moravské arkádové zámky. 3. Jan Šembera Černohorský z Boskovic a zámek v Bučovicích. 4. Pražská královská zahrada, kontexty a významy manýristických zahrad. 5. Stavební projekty panovnického okruhu - Praha a královská komorní panství. 6. Spranger a Aachen v evropském kontextu. 7. Olomoučtí biskupové - mecenát a vizuální kultura. 8.-9. Šlechta v druhé polovině 16. století na Moravě a ve Slezsku - mecenát a vizuální kultura. 10. Šlikové, Salhauzenové a Redernové - mecenát a vizuální kultura. 11.-12. Vizuální a výtvarná kultura v královských a poddanských městech.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Projekce (statická, dynamická)
- Příprava na zápočet
- 16 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 26 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Přednášky synteticky mapují vizuální a výtvarnou kulturu renesance a manýrismu v Českých zemích od nástupu panovníka Ferdinanda I. Habsburského po bitvu na Bílé hoře (1527-1620). Vedle pražského panovnického dvora jsou komplexně představeny vizuální kulisy pražských i venkovských rezidencí české šlechty (architektura, sochařství, malířství aj.). Reflektovány jsou i konfesijní aspekty a kultura městských elit v královských a poddanských městech. Vše je uvedeno do obecných kulturně-historických souvislostí.
Hlubší znalost studovaných témat.
|
|
Předpoklady
|
Určeno studentům bakalářského studia oboru Dějin výtvarných umění.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Písemný test
Zkušební test ověřující znalost přednesené látky a odborné literatury z celé problematiky, tj. Umění renesance a manýrismu v českých zemích 1, 2. Docházka nejméně 80 %.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bažant, J. (2006). Pražský Belvedér a severská renesance. Praha.
-
Dobalová, S. (2009). Zahrady Rudolfa II. - jejich vznik a vývoj. Praha.
-
Dvorský, J. (ed.). Dějiny českého výtvarného umění II/1. Praha 1989..
-
Fučíková, E. (ed.). Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy. Praha - London - Milano 1997..
-
Chlíbec J. (2011). Italští renesanční sochaři v českých zemích v období renesance. Praha.
-
Jakubec, O. (2003). Kulturní prostředí a mecenát olomouckých biskupů potridentské doby. Olomouc: Univerzita Palackého.
-
Knoz, T. (1996). Renesance a manýrismus na zámku v Rosicích.. Rosice.
-
Krčálová, J. (1986). Renesanční stavby B. Maggiho v Čechách a na Moravě. Praha: Academia.
-
Muchka I. P. a kol. (2014). Hvězda, arcivévoda Ferdinand Tyrolský a jeho letohrádek v evropském kontextu. Praha.
-
Preiss, P., Boturová, V., Semrádová, R., Brix, M., & Hobzek, J. (1986). Italští umělci v Praze: renesance, manýrismus, baroko. Praha: Panorama.
-
Preiss, P. (1974). Panorama manýrismu: kapitoly o umění a kultuře 16. století. Praha: Odeon.
-
Říhová, V. (2011). Dílo sochařů, kameníků a štukatérů počátku 17. století: Moravskotřebovsko. Pardubice.
-
Šamánková, E. (1961). Architektura české renesance. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění.
-
Waisser, P. (ed.). (2011). Sgrafita zámku v Litomyšli. Pardubice.
|