|
Vyučující
|
-
Waisser Pavel, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Tematické okruhy: 1. Pražské renesanční paláce (Hradčany, Malá Strana), Bonifác Wohlmut. 2. Lobkovicové, Florian Gryspek z Gryspachu, Smiřičtí ze Smiřic: mecenát a vizuální kultura. 3.-4. Pražský Belvedér. 5.-6. Letohrádek Hvězda a osobnost Ferdinanda Tyrolského. 7.-8. Páni z Hradce - mecenát a vizuální kultura. 9.-10. Pernštejnové - mecenát a vizuální kultura. 11.-12. Rožmberkové - mecenát a vizuální kultura.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Projekce (statická, dynamická)
- Semestrální práce
- 20 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 26 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Přednášky synteticky mapují vizuální a výtvarnou kulturu renesance a manýrismu v Českých zemích od nástupu panovníka Ferdinanda I. Habsburského po bitvu na Bílé hoře (1527-1620). Vedle pražského panovnického dvora jsou komplexně představeny vizuální kulisy pražských i venkovských rezidencí české šlechty (architektura, sochařství, malířství aj.). Reflektovány jsou i konfesijní aspekty a kultura městských elit v královských a poddanských městech. Samostatné přednášky jsou věnovány kulturním fenoménům jako zahradní kultura, dogmatické traktáty, dobová grafika a knižní kultura apod. Vše je uvedeno do obecných kulturně-historických souvislostí. Seminář generuje témata napojené na přednáškové okruhy.
Hlubší znalost studovaných témat.
|
|
Předpoklady
|
Určeno studentům bakalářského studia oboru Dějin výtvarných umění.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Rozbor díla tvůrčího charakteru (hudební, výtvarné, literární), Rozhovor, Systematické pozorování studenta
Splnění seminárního úkolu (prezentace, písemná práce apod.), kolokviální zakončení (znalost odpřednášené látky ve všech hlavních aspektech). Docházka do přednášek nejméně 80 %, docházka do semináře nejméně 80%.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bažant, J. (2006). Pražský Belvedér a severská renesance. Praha.
-
Dobalová, S. (2009). Zahrady Rudolfa II. - jejich vznik a vývoj. Praha.
-
Dvorský, J. (ed.). Dějiny českého výtvarného umění II/1. Praha 1989..
-
Fučíková, E. (ed.). Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy. Praha - London - Milano 1997..
-
Chlíbec J. (2011). Italští renesanční sochaři v českých zemích v období renesance. Praha.
-
Jakubec, O. (2003). Kulturní prostředí a mecenát olomouckých biskupů potridentské doby. Olomouc: Univerzita Palackého.
-
Knoz, T. (1996). Renesance a manýrismus na zámku v Rosicích.. Rosice.
-
Krčálová, J. (1986). Renesanční stavby B. Maggiho v Čechách a na Moravě. Praha: Academia.
-
Muchka I. P. a kol. (2014). Hvězda, arcivévoda Ferdinand Tyrolský a jeho letohrádek v evropském kontextu. Praha.
-
Preiss, P., Boturová, V., Semrádová, R., Brix, M., & Hobzek, J. (1986). Italští umělci v Praze: renesance, manýrismus, baroko. Praha: Panorama.
-
Preiss, P. (1974). Panorama manýrismu: kapitoly o umění a kultuře 16. století. Praha: Odeon.
-
Říhová, V. (2011). Dílo sochařů, kameníků a štukatérů počátku 17. století: Moravskotřebovsko. Pardubice.
-
Šamánková, E. (1961). Architektura české renesance. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění.
-
Waisser, P. (ed.). (2011). Sgrafita zámku v Litomyšli. Pardubice.
|