|
Vyučující
|
-
Matušinský Pavel, Mgr. Ph.D.
-
Sedláková Božena, RNDr. Ph.D.
-
Lebeda Aleš, prof. Ing. DrSc.
-
Hašler Petr, doc. RNDr. Ph.D.
-
Sedlářová Michaela, doc. RNDr. Ph.D.
-
Dvořák Petr, doc. Mgr. Ph.D.
-
Skoupý Svatopluk, Mgr.
-
Mieslerová Barbora, doc. RNDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Cvičení ze systému a evoluce nižších rostlin (část řasy) Cvičení z předmětu Systém a evoluce nižších rostlin (část řasy) probíhá 6 týdnů. Studenti jsou seznamováni s nejvýznamnějšími zástupci jednotlivých skupin sinic a řas s využitím kultur sinic a řas ze sbírky mikroorganismů KB PřF UP, vzorků přinesených z přírody, trvalých preparátů a fotografického materiálu. Praktická cvičení budou zaměřena na požadavky determinace významných rodů a druhů ve výuce na základních a středních školách. V průběhu výuky budou předávány informace, kde a jak opatřit potřebné vzorky sinic a řas a jak je udržovat v podmínkách základních a středních škol. Cvičení ze systému a evoluce nižších rostlin (část houby) Cvičení z předmětu Systém a evoluce nižších rostlin (část houby) probíhá 6 týdnů. Studenti jsou seznamováni s nejvýznamnějšími zástupci jednotlivých skupin houbových organismů (živý materiál, herbářové položky, fotografie), u vybraných zástupců jsou demonstrovány mikroskopické poznávací znaky.Praktická cvičení budou zaměřena na požadavky determinace významných rodů a druhů ve výuce na základních a středních školách. Velká pozornost je věnována určování běžně se vyskytujících makromycet, s důrazem na rozlišení jedlých a jedovatých druhů.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Pozorování, Demonstrace, Projekce (statická, dynamická)
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět se zaměřuje na morfologickou variabilitu a ekologii sinic, řas a hub.
Po absolvování kurzu by student měl být schopen: - vysvětlit základní anatomicko-morfologickou terminologii nižších rostlin - popsat základy nomenklatury a principy systematiky popsat základní charakteristiky (thalus morfologie, pigmenty, zásobní látky, rozmnožování, zvláštní charakteristiky) na úrovni skupin (Cyanophyta, Rhodophyta, Cryptophyta, Dinophyta, Chromalveolata, Euglenophyta, Chlorophyta, Charophyta) se zaměřením na základní a střední školy a houbových organismů (morfologie stélky, životní cykly a změna ploidie, způsoby rozmnožování a jejich produkty, morfologie plodnic, u patogenů symptomy na hostitelích) - determinovat řasy na úrovni skupin (Cyanophyta, Rhodophyta, Cryptophyta, Dinophyta, Chromalveolata, Euglenophyta, Chlorophyta, Charophyta), u houbových organismů na úrovni tříd (u vybraných skupin až do úrovně řádů), vyjmenovat a determinovat charakteristické zástupce podle makro- a mikroskopických znaků, uvést jejich výskyt a význam.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemný test
Požadavky k zápočtu: - úspěšné absolvování zápočtového testu z části řasy - praktické poznávání sinic a řas v rozsahu publikace: Poulíčková, A., Jurčák,J. (2001): Malý obrazový atlas našich sinic a řas. Vydavatelství UP Olomouc. - úspěšné absolvování zápočtového testu z části houby - praktické poznávání houbových organismů a lišejníků v rozsahu seznamu 80 druhů houbových organizmů, který studenti obdrží na 1. cvičení z části houby, při zápočtu studenti dostanou 15 druhů náhodně vybraných z tohoto seznamu
|
|
Doporučená literatura
|
-
Červenka,M. et al. (1972). Klúč na určovanie výtrusných rastlín II. diel. Slizovky a huby.. SPN Bratislava.
-
Grunert, H. a R. (1995). Houby (nebo jakýkoliv jiný kvalitní atlas hub). Knižní klub Praha.
-
Hani, F., Popov (ed.). (1993). Obrazový atlas chorob a škůdců polních plodin. Scientia, Praha.
-
Hluchý, M., Ackermann, P. et al. (1997). Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. Biocont laboratory, Brno.
-
Holec, J.,Bielich, A., Beran, M. (Eds.). (2012). Přehled hub střední Evropy. Academia Praha.
-
Keizer, G. J. (1998). Encyklopedie hub. Rebo Productions, Praha.
-
Kiffer, E., Morelet, M. (1997). The Deuteromycetes, Mitosporic fungi. Classification and generic keys.. SP Inc., Enfield, NH, USA.
-
Kremer, B.P., Muhle, H. (1998). Lišejníky, mechorosty a kapraďorosty. Knižní klub Praha.
-
Lang, A. (2013). Houby. Objevte a určete nejdůležitější druhy.. Svojtka&Co.
-
Lund, H.C., Lund J.W.G. (1995). Freshwater Algae. Their microscopic world Explorer.. Biopress Ltd.
-
Papoušek, T. (Ed.). (2004). Velký fotoatlas hub z jižních Čech. T. Papoušek, České Budějovice.
-
Poulíčková, A., Jurčák, J. (2001). Malý obrazový atlas našich sinic a řas. Vydavatelství UP Olomouc.
-
Reader´s Digest Výběr. (2003). Houby česká encyklopedie+kapesní atlas hub. Reader´s Digest Výběr, Praha.
-
Sedlářová, M., Vašutová, M., Petrželová, I. a kol. Atlas houbových organizmů (http://botany.upol.cz/atlasy/system/index.html).
-
Schwarz, A. , Elter, J. (Eds.). (1996). Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny. Biocont laboratory, Brno.
-
Svrček, M. (Eds.). (1976). Klíč k určování bezcévných rostlin. SPN Praha.
-
Urban Z., Kalina, T. (1980). Systém a evoluce nižších rostlin. SPN Praha.
-
Váňa, J. (1996). Systém a vývoj hub a houbových organismů. Karolinum Praha.
|