|
Vyučující
|
-
Smýkal Petr, prof. Ing. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Počátky biometriky. Počátky studia individuální proměnlivosti. Evoluční myšlení před a po Darwinovi. Moderní pohledy na základy proměnlivosti. Morfometrie a DNA analýza. Fenotypová plasticita. Způsoby rozmnožování. Vnitrodruhová variabilita a pojetí ekotypu. Druhy a speciace. Pozvolná speciace a hybridizace. Mutageneze. Hybridizace. Polyploidie. Pojetí druhu. Evoluce a fylogeneze rostlin. Základy evoluční vývojové biologie rostlin (evo-devo).
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Projekce (statická, dynamická)
- Příprava na zkoušku
- 40 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je poskytnout studentům ucelený přehled o zdrojích a mechanismech proměnlivosti rostlin a o jejich významu pro evoluci, speciaci a diverzifikaci rostlinných linií. Předmět seznamuje studenty s genetickou, fenotypovou a reprodukční variabilitou rostlin v kontextu fylogenetického vývoje a adaptace na měnící se prostředí. Důraz je kladen na pochopení evolučního významu rozmnožovacích systémů rostlin, včetně samosprašnosti, cizosprašnosti, vegetativního rozmnožování, apomixie a jejich vlivu na strukturu populací a genetickou diverzitu. Pozornost je věnována hybridizaci, introgresi, polyploidizaci a dalším genomovým změnám jako významným mechanismům vzniku nových evolučních linií a druhů. Studenti získají přehled o vztahu mezi genetickou variabilitou, ekologickou diferenciací a fylogenezí rostlin a seznámí se s významem přírodního výběru, genetického driftu, genového toku a reprodukční izolace při formování rostlinné biodiverzity. Součástí předmětu je rovněž interpretace evolučních procesů na příkladech planých i kulturních rostlin s využitím poznatků klasické i molekulární systematiky. Po absolvování předmětu budou studenti schopni vysvětlit hlavní mechanismy vzniku a udržování proměnlivosti rostlin, kriticky interpretovat evoluční a fylogenetické vztahy mezi taxony a aplikovat získané znalosti při studiu evoluce, domestikace a diverzifikace rostlinných skupin.
Po absolvování kurzu by student měl být schopen: - Využít znalosti botaniky, genetiky, ekologie a fytogeografie pro pochopení celkové biologie druhů rostlin. - Popsat vývoj názorů na proměnlivost rostlin. - Vysvětlit rozdíly v rozmnožování rostlin a vliv na diverzitu a evoluční biologii. - Definovat příčiny a důsledky mezidruhové a vnitrodruhové variability. - Příčiny a důsledky hybridizace a polyplodie. - Vysvětlit způsoby speciace. Endemismus. - Definovat druh. - Vybrat a aplikovat vhodnou metodu analýzy fenotypové a genetické variability.
|
|
Předpoklady
|
Základní znalost taxonomie a biosystematiky rostlin, fyziologie rostlin, základy genetiky a molekulární biologie rostlin.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška
znalosti v rozsahu probírané látky Minimálně 50% účast na přednáškách.
|
|
Doporučená literatura
|
-
& Henry, R. J. (2005). Plant diversity and evolution: genotypic and phenotypic variation in higher plants. Wallingford.
-
Briggs, D. et Walters, S. M. (2001). Proměnlivost a evoluce rostlin..
-
Briggs D., Walters S.M. (1997). Plant Variation and Evolution.
-
Campbell, N. A. a kol. (2006). Biologie.
-
Flegr J. (2005). Evoluční biologie. Praha.
-
Ingrouille, M., & Eddie, B. (2006). Plants: evolution and diversity. Cambridge.
-
Leitch, I. J., Greilhuber, J., Doležal, J., & Wendel, J. F. (2013). Plant genome diversity. Wien.
-
Stace C. A. (1980). Plant Taxonomy and Biosystematics. London.
-
Willis, K. J., & McElwain, J. C. (2002). The evolution of plants. New York, N.Y.
|