|
Vyučující
|
-
Hédl Radim, Mgr. MgA. Ph.D.
-
Duchoslav Martin, RNDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Studenti se v rámci předmětu seznámí s lesem jako specifickým prostředím pro život organismů. Budou rozebrány základní konstituční prvky jako klimatické a substrátové podmínky v lesích, stromové a bylinné patro, edafon. Důraz bude kladen na různé prostorové a časové měřítko, od lokálního po globální a od sezónních změn po holocenní glaciální cyklus. Představeny budou hlavní živiny a jejich koloběh v lesním ekosystému. Studenti se seznámí s klasifikací lesních společenstev ve střední Evropě a v hrubším rozlišení v celosvětovém měřítku. Budou představeny základní přístupy ke studiu lesních ekosystémů, od ekofyziologických přes vegetační po makroekologické. V rámci terénního cvičení budou navštíveny lokality s dobře vyvinutými lesními typy vegetace a výskytem charakteristických druhů rostlin, které by studenti měli umět poznat. Sylabus 1. Les jako typ ekosystému, za jakých podmínek se vyskytuje, co les charakterizuje. 2. Toky energie a koloběhy prvků v lesním prostředí. 3. Co les konstituuje: stromy, bylinná vegetace, půdní organismy, bezobratlí, obratlovci. Rozlišení na podmínky střední Evropy a v celosvětovém měřítku. 4. Typy lesa: různé přístupy ke klasifikaci. 5. Diverzita lesního prostředí na různých měřítcích. 6. Dynamika lesa: od sezónních k holocenním cyklům, současné trendy. 7. Člověk a jeho interakce s lesem v historii a v současnosti.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Pozorování, Projekce (statická, dynamická), Pracovní činnosti (dílny)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je představit les jako ekosystém, ve kterém se vyskytují a interagují druhy rostlin a jejich populace, tvořící vegetaci ve specifickém prostředí určeném dominancí stromových životních forem.
1. Absolvent získá komplexní přehled o lese jako prostředí. Rozumí základním termínům, orientuje se v důležitých principech oboru ekologie lesa. 2. Rozumí tématům odborných publikací týkajících se ekologie lesa, dokáže posoudit jejich relevanci v různých kontextech. 3. Je schopen vyhledat rozšiřující informace a následně koncipovat a provést vlastní výzkum v oboru ekologie lesa.
|
|
Předpoklady
|
Doporučuje se absolvovat alespoň základní kurz ekologie.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Písemná zkouška
Zkouška formou testu, doplněná ústním zkoušením, zápočet na základě úspěšného absolvování terénního cvičení.
|
|
Doporučená literatura
|
-
& Neuhäuslová-Novotná, Z. (1998). Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky: textová část. Praha: Academia.
-
Barnes, B. V. et al. (1998). Forest ecology. 4th ed.. J. Wiley and Sons, New York.
-
Gilliam, F. (Ed.). (2014). The herbaceous layer in forests of eastern North America. Oxford University Press.
-
Míchal, I. et al. (1992). Obnova ekologické stability lesů. Academia, Praha, 170 pp.
-
Neuhäuslová-Novotná, Z., Moravec, J., & Neuhäuslová-Novotná, Z. (1997). Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha: Kartografie.
-
Otto, H.-J. (1994). Waldökologie. Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart.
-
Perry, P.A. (1994). Forest ecosystems. The John Hopkins Univ. Press, Baltimore.
-
Rackham, O. (2003). Ancient woodland: its history, vegetation and uses in England. Dalbeattie: Castlepoint Press.
|