Vyučující
|
-
Barták Petr, prof. RNDr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
Charakterizace vzorků, odběr vzorků, předběžné operace, sušení, čistota, vnější vlastnosti. Fyzikální konstanty (teplota tání, teplota varu, hustota, index lomu, specifická otáčivost, rozpustnost,rozdělovací konstanta) a jejich vztah se strukturou látky. Instrumentální metody v organické analýze - metody spektrální a elektrochemické (elektronová spektrometrie, infračervená spektrometrie, nukleární magnetická rezonance, hmotnostní spektrometrie, optická rotační disperze, voltametrie, coulometrie), metody separační (extrakce, plynová chromatografie, kapalinová chromatografie, elektroforéza a izotachoforéza). Elementární analýza - rozklad vzorku v elementární analýze, důkaz a stanovení C, H, O, N, S, halogenů. Důkaz a stanovení funkčních skupin - uhlovodíky, hydroxysloučeniny, karbonylové sloučeniny, karboxylové kyseliny a jejich funkční deriváty, dusíkaté sloučeniny, sirné sloučeniny, halogenované sloučeniny.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
- Účast na výuce
- 78 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 52 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 30 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 50 hodin za semestr
|
Výstupy z učení
|
Cílem je seznámit se s možnostmi analýzy organických sloučenin.
Sdružovat informace, interpretovat data, řešit problémy , interpretovat strukturu látky na základě spektrálních dat a chemické reaktivity
|
Předpoklady
|
Znalost základů organické chemie a analytické chemie.
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Písemná zkouška
Aktivní účast v seminářích ( 75% ) písemná práce, ústní ztkouška (přednáška)
|
Doporučená literatura
|
-
Beyerman K.. (1987). Organická stopová analýza. SNTL Praha.
-
Harvey D. (2000). Modern Analytical Chemistry. McGraw-Hill, New York.
-
Christian G.D., Dasqupta P.K., Schug K.A. (2014). Analytical chemistry 7th. ed.. Wiley Hoboken.
-
Churáček J. a kol. (1993). Nové trendy v teorii a instrumentaci vybraných analytických metod. Praha.
-
I. Wilson, C. Poole, M. Cooke. (2000). Encyclopedia of separation science. Academic Press, San Diego, London, Boston, New York, Sydney, Tokyo, Toronto.
-
Jandera P. (1999). Atomová a molekulová spektroskopie se zaměřením na stopovou analýzu kontaminantů, díl B. Univerzita Pardubice.
-
J.R. Mohrig, Ch.N. Hammond, P.F. Schatz. (2010). Techniques in Organic Chemistry. W.H. Freeman and Company, New York.
-
Jureček M. (1957). Organická analysa I a II. Nakladatelství ČSAV Praha.
-
Jureček M.. (1950). Organická analýza. Praha.
-
Kellner R., Mermet J.-M., Otto M., Valcárcel M., Widmer, H. M. (2004). Analytical Chemistry. A Modern Approach to Analytical Science. Wiley-VCH, Weinheim.
-
maloň P., Podlaha J., Ubik K. (2000). Fyzikálně chemické metody 1-3. AVČR.
-
McMurry J. (2007). Organická chemie. Praha.
-
Němcová I., Engst P., Jelínek J., Sejbal J. (1998). Spektrometrické analytické metody II. Karolinum.
-
Pavia D.L., lampman G.M., Hriz G.S., Engel R.G. (2011). A Small Scale Approach to organic Laboratory Techniques. belmont.
-
Shriner R. a kol. (2004). The systematic identification of organic compounds. Wiley Hoboken.
-
Stránský Z. a kol. (1981). Analýza organických sloučenin. RUP Olomouc.
-
Štulík K., Ševčík J., Pacáková V., Jelínek I., Coufal P., Bosáková Z. (2004). Analytické separační metody. Karolinum Praha.
-
Večeřa M., Gasparič J. (1971). Detection and identification of organic compounds. Plenum Press.
-
Večeřa M., Gasparič J. (1963). Důkaz a identifikace organických látek. Praha.
-
Veibel S. (1963). Praktická příručka organické analýzy. Praha.
|