|
Vyučující
|
-
Matysioková Beata, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Každá skupina je charakterizována typickými odvozenými znaky, tzv. apomorfiem. Důraz je kladen na nejmodernější poznatky o fylogenezi obratlovců a dalších strunatců. Obsah: 1. Strunatci celková charakteristika. 2. Pláštěnci a kopinatci. 3. Obratlovci I - přehled základních anatomických struktur; přehled odvozených znaků obratlovců; proč jsou obratlovci evolučně tak úspěšná skupina?; Významné momenty evoluce obratlovců a základní evoluční trendy v jejich evoluci. 5. Kruhoústí (sliznatky a mihule), konodonti; 6. Čelistnatci - významné evoluční novinky u s kupiny Gnathostomata; pancířnatci, trnoploutví, paryby. 7. Ryby - adaptace k vodnímu životu; hlavní evoluční linie kostnatých ryb. 8. Vznik suchozemských obratlovců - adaptace spojené s přechodem obratlovců na souš; latimérie, dvojdyšní, Acanthostega a Ichtyostega, recentní obojživelníci. 9. Amniota - základní apomorfie, Anapsida, Lepidosauria. 10. Archosauria - krokodýli, Pterosauria, ptáci - evoluce letu; konvergentní evoluce endotermie. 11. Synapsida - nesavčí synapsida a savci. Význam sekundárního čelistního kloubu, heterodontního chrupu a dalších zásadních evolučních novinek pro radiaci savců. 12. Evoluce tělesných soustav- pokryv těla, kostra, svalová, nervová, smyslová, trávicí, dýchací, cévní, vylučovací a pohlavní soustava. Cvičení: Principy determinace jednotlivých skupin obratlovců. Určování a systematické zařazení konkrétních zástupců obratlovčí fauny ČR. U každého probíraného druhu je uvedeno kromě jeho determinace (založené na vzhledu případně i hlasu) i jeho geografické rozšíření, ekologické nároky a jeho behaviorální projevy. Studenti si vyzkoušejí taky práci s klíčem a determinaci savců podle lebek.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení
|
|
Výstupy z učení
|
Aplikovat obecné metody fylogenetiky, evoluční biologie a morfologie na strunatce.
Po absolvování kurzu by student měl být schopen: - Popsat a vysvětlit základní fylogenetické vztahy strunatců - Popsat a vysvětlit hlavní evoluční trendy ve fylogenezi strunatců - Charakterizovat tuzemské i základní světové skupiny žijících strunatců - Chápat základní fylogenetické metody a interpretovat kladogramy - Poznat v terénu běžné druhy našich obratlovců
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška
Zápočet: Každý student prochází standardním testem: 20 druhů (5 ryb, 2 obojživelníci, 2 plazi, 7 ptáků, 4 savci; promítané fotografie). . U každého objektu je třeba uvést "řád" (0.5 bodu), "čeleď" (0.5 bodu) a druh (2 body; z toho je za rod 1 bod a za druhové jméno také 1 bod [za podmínky, že rod je správně]). Maximum je 60 bodů, minimum pro udělení zápočtu je 50 bodů. Zkouška: Zkouška probíhá jako písemný test s 20 otázkami bodovanými podle jejich důležitosti. Max. počet bodů je 100; hodnocení: 92 - 100 bodů = A, 84 - 91 bodů = B, 76 - 83 bodů = C, 68 - 75 bodů = D, 60 - 67 bodů = E.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Gaisler J. a J. Zima. (2007). Zoologie obratlovců. Academia, Praha.
-
Kardong, K. V. (2002). Vertebrates. Comparative anatomy, function, evolution. 2nd edition. WCB McGraw-Hill, Columbus.
-
Pough, F. H., Heiser, J. B. & McFarland, W. N. (2002). Vertebrate life. 6th edition. Prentice Hall, USA.
-
Roček, Z. (2002). Historie obratlovců. Evoluce, fylogeneze, systém. Academia, Praha.
|