Hlavní témata výuky: 1. Uvedení do tématu, příčiny ekologické krize v našem chování, představení oborových perspektiv. 2. Ekopsychologie 1: Vztah mezi přesvědčením, hodnotami, postoji a chováním. Motivace a bariéry proenvironmentálního chování. 3. Ekopsychologie 2: Percepce environmentálních problémů, vnímání rizik. Obranné mechanismy ega a coping strategies. 4. Ekopsychologie 3: Psychologie změny klimatu. Klimatická úzkost jako bariéra a jako motivace ke změně chování. 5. Ekopsychologie 4: Psychologické motivace pro kontakt s přírodou. 6. Environmentální sociologie 1: Hodnoty společnosti, materiální a postmateriální hodnoty. Individualizovaná společnost. 7. Environmentální sociologie 2: Vnější determinanty lidského chování: společnost běžícího pásu - ekonomický růst, běžící pás výroby a spotřeby 8. Environmentální sociologie 3: Spotřeba a její role v moderní společnosti. Okázalá spotřeba, dobrovolná skromnost. 9. Environmentální sociologie 4: Věda a její role při (roz)poznávání environmentálních problémů. Sociální konstrukce environmentálních problémů. Riziko. Kultura rizika. Sociologie rizika. Riziková společnost. 10. Environmentální etika 1: Předpoklad, že hodnoty ovlivňují chování a odpovědi etiky na environmentální problémy. Souvis etického přesvědčení, postojů a chování. 11. Environmentální etika 2: Strategie osobní odpovědnosti v environmentální etice. 12. Environmentální etika 3: Strategie poznané nutnosti v environmentální etice.
|
Kurz se zabývá interdisciplinárním zkoumáním vztahu mezi individuálními a společenskými hodnotami, postoji a lidským chováním. Tranzice k udržitelnosti je odvislá také od změny chování jednotlivců, skupin i společností. Jakou roli zde hrají hodnoty budeme zkoumat z etické perspektivy, vztah mezi individuálními hodnotami, postoji a chováním z perspektivy psychologické, společenský rozměr tohoto vztahu z pohledu sociologie. Předmět nabídne jak přehled relevantních konceptů a teorii z jednotlivých disciplín, tak nejnovější poznatky z výzkumů a praxe.
|
-
Bauman, Z. (2017). Tekuté časy. Nakladatelství Academia.
-
Beck, U. (2018). Riziková společnost: Na cestě k jiné modernitě. 3. vydání. Praha, SLON.
-
Bell, Michael, M. (2004). An Invitation to Environmental sociology. 2nd edition, Sage.
-
Brand, U., & Wissen, M. (2022). Imperiální způsob života. Každodenní život a ekologická krize kapitalismu. Praha: Neklid.
-
Callicott, J. B. & Frodeman, R. (eds.). (2009). Encyclopedia of Environmental Ethics and Philosophy. Gale.
-
Kohák, E. (2006). Zelená svatozář: kapitoly z ekologické etiky. Slon, Praha.
-
Krajhanzl, J. (2014). Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí: pět charakteristik, ve kterých se lidé liší. Brno: Lipka.
-
Roszak, T., Gomez, M. M. & Kanner, A. D. (eds.). (1997). Ecopsychology: Restoring the Earth, Healing the Mind (4th print). San Francisco: Sierra Club Books.
-
Scott, B. A., Amel, E. L., Koger, S. M., & Manning, C. M. (2016). Psychology for sustainability. 4th edition. New York: Routledge, xxv, 415.
-
Steg, L. &. Groot, J. I. M. (eds.). (2019). Environmental psychology. An Introduction. 2nd edition, Wiley.
-
Winter, D. D. N., & Koger, S. M. Psychologie environmentálních problémů. Praha: Portál, 295 s.
|