Předmět: Přírodní rizika a jejich řízení

» Seznam fakult » PRF » KGG
Název předmětu Přírodní rizika a jejich řízení
Kód předmětu KGG/PRIZ
Organizační forma výuky Přednáška + Cvičení
Úroveň předmětu Magisterský
Rok studia nespecifikován
Semestr Zimní
Počet ECTS kreditů 5
Vyučovací jazyk Čeština
Statut předmětu Povinný
Způsob výuky Kontaktní
Studijní praxe Nejedná se o pracovní stáž
Doporučené volitelné součásti programu Není
Vyučující
  • Smolová Irena, doc. RNDr. Ph.D.
  • Lehnert Michal, doc. Mgr. Ph.D.
Obsah předmětu
Přednáška je zaměřena na rizikové přírodní procesy akcelerované lidskou činností v krajině, rizika lidských aktivit (antropogenní zásahy) a jejich dopady na životní prostředí a kvalitu života se zvláštním zřetelem na území ČR. Ve cvičení se studenti prakticky seznámí s legislativními nástroji a strategickými dokumenty (krizové řízení, povodňové plány, strategie udržitelného rozvoje na různých úrovních apod.). Hlavní témata: 1. Hydrologická rizika a jejich environmentální důsledky; 2. Ochrana území před povodňovým rizikem; 3. Kvalita ovzduší, hygiena; 4. Znečištění povrchových a podpovrchových vod; 5. Kontaminace a eroze půdy; 6. Krizové řízení extrémních přírodních procesů (katastrof); 7. Legislativní nástroje v preventivní ochraně území; 8. Systémy včasného varování; 9. Koncepce environmentální bezpečnosti.

Studijní aktivity a metody výuky
  • Účast na výuce - 40 hodin za semestr
  • Domácí příprava na výuku - 30 hodin za semestr
  • Semestrální práce - 40 hodin za semestr
  • Příprava na zkoušku - 40 hodin za semestr
Výstupy z učení
Cílem předmětu je seznámit studenty s problematikou rizikových přírodních procesů a jejich ovlivnění lidskou činností v krajině. V rámci přednášky se studenti seznámí se základní legislativou, krizovým řízením a managementem a přehledem základních endogenních a exogenních rizikových procesů, riziky lidských aktivit (antropogenní zásahy) a jejich dopadů na životní prostředí a kvalitu života se zvláštním zřetelem na území ČR. Ve cvičení se studenti prakticky seznámí s legislativními nástroji a strategickými dokumenty (krizové řízení, povodňové plány, strategie udržitelného rozvoje na různých úrovních apod.). Hlavní témata: 1. Hydrologická rizika a jejich environmentální důsledky; 2. Ochrana území před povodňovým rizikem; 3. Kvalita ovzduší, hygiena; 4. Znečištění povrchových a podpovrchových vod; 5. Kontaminace a eroze půdy; 6. Krizové řízení extrémních přírodních procesů (katastrof); 7. Legislativní nástroje v preventivní ochraně území; 8. Systémy včasného varování; 9. Koncepce environmentální bezpečnosti.

Předpoklady
Základní znalosti fyzické geografie.

Hodnoticí metody a kritéria
nespecifikováno
Základní znalosti v rozsahu přednášky. V rámci semináře vlastní prezentace a zpracování semestrální práce na téma "Rizikové procesy na příkladu konkrétní obce" (podrobné požadavky v moodlu). Doporučená osnova semestrální práce: 1. Základní poloha obce v rámci administrativního členění. 2. Základní FG charakteristika obce - stručně s ohledem na rizikové jevy - využití různorodých zdrojů dat - minimálně INSPIRE, geodatabáze (SURIS, VÚMOP, ..). 3. Platná legislativa pro území obce - územně plánovací a strategické dokumenty - na úrovni místní, regionální, nadregionální. 4. Rizikové procesy v obci - identifikované minimálně 2 přírodní rizikové procesy - u každého procesu charakteristika ve struktuře: příčiny, FG podmíněnost, antropogenní ovlivnění. 5. Opatření na snížení rizika - charakterizujte již realizovaná opatření na snížení přírodních rizikových procesů v obci (např. Povodňový plán, realizované projekty související s rizikovými procesy ad.). 6. Vlastní návrh opatření na snížení rizika - zpracujte minimálně 1 návrh opatření (ve struktuře doporučené na semináři), na základě jehož realizace by mohlo dojít ke snížení či eliminaci konkrétního přírodního rizika (rizikového procesu) a stručně zhodnoťte možnosti využití dotačních programů (minimálně OP ŽP) pro realizaci opatření.
Doporučená literatura
  • Brázdil, R. (2007). Vybrané přírodní extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku. Brno, Praha, Ostrava: Masarykova univ., Český hydromet. ústav, Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., 432 s.
  • Bryant, E. (2005). Natural hazards, 2nd ed.. Cambridge: Cambridge University Press, xvi, 312.
  • Jakeš, P., Kozák, J. (2005). Vlny hrůzy : zemětřesení, sopky a tsunami. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
  • Keller, E. A. (2008). Natural Hazards. Prentice Hall.
  • Kirchner, K., & Smolová, I. (2010). Základy antropogenní geomorfologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  • Kukal, Z., & Pošmourný, K. (2005). Přírodní katastrofy a rizika : příspěvek geologie k ochraně lidí a krajiny před přírodními katastrofami. Praha: Ministerstvo životního prostředí.
  • Murch, W. B., Shinner, B. J. (1999). Geology Today : Understanding Our Planet. New York: John Wiley & Sons.
  • Procházková, D. (2002). Seismické inženýrství na prahu třetího tisíciletí. Praha: SPN.
  • Smith, K. (2009). Environmental hazards: assesing risk and reducing disaster. Routledge.
  • Strahler, A., Strahler, A. (2006). Introducing Physical Geography. New York: John Wiley & Sons, Inc.
  • Summerfield, M. A. (1991). Global Geomorphology : An Introduction to the Study of Landforms. New York: Longman Scientific and Technical.


Studijní plány, ve kterých se předmět nachází
Fakulta Studijní plán (Verze) Kategorie studijního oboru/specializace Doporučený ročník Doporučený semestr
Fakulta: Přírodovědecká fakulta Studijní plán (Verze): Environmentální studia a udržitelný rozvoj (2024) Kategorie: Geografické obory 3 Doporučený ročník:3, Doporučený semestr: Zimní
Fakulta: Přírodovědecká fakulta Studijní plán (Verze): Geografie a regionální rozvoj (2020) Kategorie: Geografické obory 2 Doporučený ročník:2, Doporučený semestr: Zimní