|
Vyučující
|
-
Frajer Jindřich, doc. Mgr. Ph.D.
-
Fňukal Miloš, RNDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Předmět je založen na problémově a tematicky pojaté regionální geografii. Obecné geografické procesy, s nimiž se studenti seznámili v předchozím studiu, jsou analyzovány prostřednictvím jejich specifických projevů ve vybraných regionech. Jednotlivá témata propojují fyzickou a sociální geografii a podle své povahy rovněž geografii ekonomickou, populační, kulturní, politickou a environmentální. Převážně fyzickogeografická témata: 1. Sahel jako proměnlivé environmentální rozhraní ? klimatická variabilita, změny vegetace, využívání půdy, pastevectví a kritické posouzení konceptu desertifikace. 2. Tektonika, reliéf a dlouhodobý vývoj krajiny ? Etiopská vysočina a Východoafrický rift; vazby tektoniky, vulkanismu, reliéfu, klimatu, osídlení a dostupnosti. 3. Amazonie jako součást kontinentálního klimatického systému ? koloběh vody, recyklace vláhy, prostorová diferenciace Amazonie, odlesňování a možné prahové změny systému. 4. Výšková zonalita a prostorová organizace horského prostředí ? centrální Andy; vztahy reliéfu, klimatu, půd, zemědělství a sídelních struktur. 5. Proměnlivost monzunového systému ? Indický subkontinent; prostorové a meziroční rozdíly monzunu a jejich důsledky pro vodní zdroje, zemědělství a společnost. 6. Delta jako dynamický a člověkem přetvářený systém ? delta Gangy, Brahmaputry a Meghny; sedimentace, subsidence, povodně, cyklony, zasolování a antropogenní zásahy. 7. Kontinentální aridita, klimatická variabilita a požárové režimy ? Austrálie; ENSO, Indian Ocean Dipole, požáry, adaptace ekosystémů a proměny krajiny. 8. Ostrovní prostředí mezi geologickou dynamikou a omezeností zdrojů ? Melanésie a jihozápadní Pacifik; vulkanické ostrovy a atoly, voda, půdy, biogeografie a zranitelnost ostrovních systémů. Převážně sociálně a ekonomickogeografická témata: 9. Rychlá urbanizace bez odpovídající industrializace ? Lagos a pobřeží Guinejského zálivu; neformální ekonomika, bydlení, infrastruktura, správa města a environmentální rizika. 10. Nerostné suroviny v globálních produkčních řetězcích ? měděný a kobaltový pás DR Kongo a Zambie; těžba, zahraniční investice, globální hodnotové řetězce a koncept ?prokletí zdrojů?. 11. Osidlování vnitřní periferie a produkce nové zemědělské krajiny ? brazilská Amazonie; dopravní koridory, zemědělství, těžba, vlastnictví půdy a konflikty s původním obyvatelstvem. 12. Hranice jako bariéra i integrační prostor ? mexicko-americké pohraničí; přeshraniční výrobní řetězce, migrace, dvojměstí a mocenské asymetrie. 13. Ropa, rentiérský stát a transformace společnosti ? státy Perského zálivu; příjmy z ropy, státní politika, zahraniční pracovní migrace a hospodářská diverzifikace. 14. Megaregiony a nové formy průmyslové a sídelní koncentrace ? delta Perlové řeky / Greater Bay Area; industrializace, urbanizace, infrastruktura, globální hodnotové řetězce a technologická transformace. 15. Kolonizace, původní obyvatelstvo a politická kontrola prostoru ? Austrálie; historické vytváření prostorových nerovností, domorodá práva, těžba, ochrana přírody a správa území. 16. Malé ostrovní státy v globální ekonomice a geopolitice ? Kiribati, Tuvalu a Marshallovy ostrovy; ekonomická životaschopnost mikrostátů, migrace, remitence, rybolovná práva, výlučné ekonomické zóny a geopolitická soutěž. V seminářích jsou vybraná témata dále rozvíjena prostřednictvím práce s mapami, statistickými a prostorovými daty, odbornými texty a aktuálními případovými studiemi. Studenti porovnávají různé měřítkové úrovně a regionální příklady a kriticky hodnotí informační zdroje a alternativní interpretace geografických problémů. Obsah předmětu tím přirozeně rozvíjí zejména kompetence KRAAU 1.1.1, 1.1.3, 1.1.7 a 1.2.3.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je rozvíjet schopnost studentů regionálněgeograficky interpretovat přírodní a společenské jevy a procesy na příkladech vybraných makroregionů a regionů Afriky, Ameriky, Asie, Austrálie a Oceánie. Předmět navazuje na znalosti získané v obecné fyzické a sociální geografii a neuplatňuje tradiční popisný postup ?kontinent po kontinentu?. Vybrané regiony slouží jako případové studie obecnějších geografických fenoménů a problémů. Důraz je kladen na syntézu fyzickogeografických a sociálněgeografických souvislostí, vnitřní diferenciaci regionů, práci v různých měřítkových úrovních a interpretaci postavení regionů v nadregionálních a globálních vztazích. Studenti pracují s mapami, statistickými a prostorovými daty, odbornou literaturou a aktuálními informačními zdroji a učí se kriticky posuzovat různé interpretace současných regionálních problémů. Předmět přispívá zejména k rozvoji kompetencí KRAAU 1.1.1 (oborové znalosti a dovednosti umožňující efektivně plánovat a realizovat výuku), 1.1.3 (porozumění vzniku oborového poznání a kritická práce se spolehlivými zdroji), 1.1.7 (porozumění mezioborovým souvislostem a průřezovým konceptům) a 1.2.3 (propojování oborové teorie s reálnými jevy, životní praxí a aktuálním děním).
Po absolvování předmětu je student schopen: ? aplikovat poznatky obecné fyzické a sociální geografie při interpretaci konkrétních regionů; ? vysvětlit regionální projevy vybraných přírodních a společenských procesů a jejich vzájemné vztahy; ? analyzovat vnitřní prostorovou diferenciaci regionů a vysvětlovat ji v různých měřítkových úrovních; ? propojovat lokální a regionální procesy s jejich nadregionálními a globálními souvislostmi; ? pracovat s mapami, statistickými a prostorovými daty a odbornou literaturou a kriticky hodnotit kvalitu a relevanci informačních zdrojů; ? porovnávat různé regionální příklady téhož geografického fenoménu a formulovat zobecnitelné závěry; ? kriticky hodnotit zjednodušující nebo stereotypní interpretace světových regionů; ? odborně interpretovat aktuální environmentální, ekonomické, sociální a politickogeografické problémy vybraných částí světa. Získané způsobilosti se vztahují zejména ke kompetencím KRAAU 1.1.1 ? pevné a funkční oborové znalosti, 1.1.3 ? kritická práce s oborovým poznáním a zdroji, 1.1.7 ? chápání mezioborových a průřezových souvislostí a 1.2.3 ? schopnost spojovat geografickou teorii s konkrétními reálnými jevy a současným děním.
|
|
Předpoklady
|
Znalosti obecné fyzické a sociální geografie v rozsahu povinných předmětů předcházejících ve studijním plánu tomuto předmětu. Předpokládá se základní schopnost práce s geografickými mapami, statistickými daty a odborným textem.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Didaktický test, Systematické pozorování studenta
Znalosti v rozsahu přednášek, zadané základní a doporučené literatury a dalších studijních materiálů. Aktivní práce v seminářích, zejména analýza mapových a statistických podkladů, odborných textů a dalších informačních zdrojů a interpretace vybraných regionálněgeografických problémů. Úspěšné absolvování závěrečné zkoušky.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Anděl, J., Bičík, I., Bláha, J. D. (2019). Makroregiony světa : Nová regionální geografie. Praha.
-
Binns, T., Nel, E., Dixon, A., & Lynch, K. (2023). Africa: Diversity and Development. 2nd ed..
-
Blouet, B. W., & Blouet, O. M. (2015). Latin America and the Caribbean: A Systematic and Regional Survey. 7th ed..
-
Nijman, J., Shin, M., & Muller, P. O. (2020). Geography: Realms, Regions, and Concepts. 18th ed..
-
Price, M., Lewis, M., Wyckoff, W., & Rowntree, L. (2020). Globalization and Diversity: Geography of a Changing World. 6th ed..
-
Rapaport, M. (ed.). The Pacific Islands: Environment and Society. 3rd ed..
|