|
Vyučující
|
-
Fňukal Miloš, RNDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Předmět představuje politickou geografii jako disciplínu zabývající se prostorovými projevy politické moci, organizací území a vztahy mezi státem, společností a prostorem. Vymezuje základní pojmy, jako jsou stát, území, suverenita, hranice, národ, politický region, geopolitika, mocenské centrum, periferie, konflikt a integrace. Pozornost je věnována vzniku moderního státu, vývoji politické mapy světa, typologii států a závislých území, územním a hraničním sporům, separatismu, nacionalismu a politickému postavení menšin. Probírány jsou klasické i současné geopolitické koncepce, geografie moci, bezpečnosti a konfliktů, působení mezinárodních organizací a procesy politické integrace a dezintegrace. Kulturněgeografická část se soustředí na prostorové rozmístění národů, etnických skupin, jazyků, písem a náboženství a na jejich vztah ke státním hranicím, politické identitě a regionálním konfliktům. Náboženství nejsou probírána jako úplný religionistický přehled, ale jako prostorově diferencované systémy, které se podílejí na utváření kulturních regionů, politické identity a kulturní krajiny. Samostatná pozornost je věnována kolonialismu, imperialismu a dekolonizaci. Studenti se seznamují s územním rozsahem hlavních koloniálních říší a s vlivem koloniální minulosti na dnešní hranice, úřední jazyky, administrativní a právní systémy, ekonomickou orientaci, mezietnické vztahy a mezinárodní vazby států. Systematická témata jsou průběžně aplikována na hlavní makroregiony světa, zejména Evropu, postsovětskou Eurasii, Blízký východ a severní Afriku, subsaharskou Afriku, jižní, jihovýchodní a východní Asii, Severní a Latinskou Ameriku a Oceánii.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Aktivizující práce ve skupinách
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy, koncepty a metodami politické geografie a naučit je interpretovat současné politické a kulturní členění světa v historických a prostorových souvislostech. Studenti získají základní přehled o státech a závislých územích, národech, etnických skupinách, jazycích, náboženstvích a kulturních makroregionech světa. Pozornost bude věnována vzniku a proměnám politické mapy, státnímu území, hranicím, suverenitě, nacionalismu, geopolitice, mezinárodním organizacím, integračním a dezintegračním procesům a politickogeografickým aspektům konfliktů. Významnou součástí předmětu bude výklad kolonialismu, dekolonizace a jejich dlouhodobých důsledků pro politické uspořádání, úřední jazyky, kulturní orientaci, správní instituce a konfliktní potenciál jednotlivých oblastí. Předmět tak propojuje systematickou politickou geografii s geografickým přehledem hlavních makroregionů světa. Semináře jsou zaměřeny na práci s politickými, jazykovými, náboženskými a historickými mapami, na analýzu konkrétních států, územních sporů a mezinárodních konfliktů a na upevnění základních faktografických znalostí. Předmět naplňuje zejména následující kompetence Kompetenčního rámce absolventa a absolventky učitelství: 1.1.3. práce se spolehlivými oborovými zdroji informací a jejich kritické hodnocení; 1.1.7. porozumění souvislostem vyučovaného oboru s jinými obory a průřezovými koncepty; 3.1.4. respekt k národnostní, etnické, náboženské a kulturní rozmanitosti a rozvoj interkulturních kompetencí; 6.2.3. odpovědná práce s informacemi a využívání důvěryhodných zdrojů.
Po absolvování předmětu bude student schopen: správně používat základní pojmy politické geografie; vysvětlit vztah mezi státem, územím, obyvatelstvem, hranicemi a politickou mocí; orientovat se na současné politické mapě světa; rozlišit základní typy států, závislých území a sporných politických jednotek; charakterizovat hlavní makroregiony světa z politického, kulturního a historického hlediska; lokalizovat hlavní jazykové, národnostní a náboženské oblasti; vysvětlit nesoulad mezi politickými hranicemi a kulturním členěním; objasnit hlavní politické a kulturní důsledky kolonialismu a dekolonizace; posoudit vliv koloniální minulosti na hranice, úřední jazyky, správní systémy a mezinárodní orientaci států; analyzovat základní prostorové a historické příčiny územních a politických konfliktů; interpretovat politické, historické, jazykové a náboženské mapy; zpracovat a prezentovat politickogeografickou charakteristiku vybraného státu nebo konfliktu. V návaznosti na Kompetenční rámec absolventa a absolventky učitelství student po absolvování předmětu: ? pracuje se spolehlivými odbornými, mapovými, statistickými a dalšími datovými zdroji, kriticky posuzuje jejich relevanci a aktuálnost a při práci se současnými politickogeografickými jevy ověřuje informace z více vhodných zdrojů (vazba na Kompetenční rámec: 1.1.3., 6.2.3.); ? propojuje politickogeografické poznatky s historickými, kulturními, religiózními a dalšími společenskovědními souvislostmi a využívá tyto mezioborové vazby při interpretaci států, regionů, hranic, identit a konfliktů (vazba na Kompetenční rámec: 1.1.7.); ? interpretuje národnostní, etnickou, jazykovou, náboženskou a kulturní rozmanitost bez stereotypních a zjednodušujících soudů, rozlišuje jednotlivé faktory podílející se na vzniku politických a územních konfliktů a rozvíjí interkulturně citlivý přístup k odlišným společnostem a regionům (vazba na Kompetenční rámec: 3.1.4.); ? při analýze aktuálního politického dění rozlišuje věcně podloženou informaci od nepodloženého tvrzení a využívá zejména odborné, primární nebo metodicky transparentní informační zdroje (vazba na Kompetenční rámec: 1.1.3., 6.2.3.).
|
|
Předpoklady
|
základní znalost obecné a regionální geografie; základní orientace na mapě světa; elementární znalosti moderních dějin a společenských věd; schopnost pracovat s odborným textem, mapou a základními statistickými údaji.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Didaktický test, Systematické pozorování studenta, Písemný test
pravidelná účast na přednáškách a seminářích; práce s politickými, historickými, jazykovými a náboženskými mapami; průběžné mapové a faktografické testy; analýza vybraného státu, územního sporu nebo konfliktu; skupinová diskuse a řešení případových studií; prezentace semestrální práce; samostatná práce se studijní literaturou a aktuálními datovými zdroji; studijní materiály a zadání v systému Moodle. Naplnění uvedených kompetencí je ověřováno v rámci stávajících forem práce a hodnocení předmětu prostřednictvím práce s mapami, odbornými texty a aktuálními datovými zdroji, řešení případových studií, semestrální práce a její prezentace a závěrečného ověření znalostí a schopnosti jejich aplikace. a) Práce s mapovými, textovými a datovými zdroji: Student pracuje s politickými, historickými, jazykovými a náboženskými mapami, odbornou literaturou a aktuálními datovými zdroji. Posuzuje jejich vhodnost pro řešený problém a u proměnlivých politických a statistických údajů ověřuje aktuální stav v důvěryhodných zdrojích. Vazba na kompetence: 1.1.3., 6.2.3. b) Případové studie a diskuse: Student analyzuje konkrétní státy, sporná území a mezinárodní konflikty v jejich prostorových, historických, politických a kulturních souvislostech. Při interpretaci rozlišuje jednotlivé územní, mocenské, etnické, jazykové, náboženské a socioekonomické faktory a vyhýbá se stereotypním a jednostranným vysvětlením. Vazba na kompetence: 1.1.7., 3.1.4. c) Semestrální práce a prezentace: Student zpracuje politickogeografickou charakteristiku vybraného státu nebo analýzu konfliktu či územního sporu a propojí při ní politické, historické, kulturní, jazykové a náboženské souvislosti. Využije relevantní odborné a datové zdroje a výsledky své analýzy věcně zdůvodní a prezentuje. Vazba na kompetence: 1.1.3., 1.1.7., 3.1.4., 6.2.3. d) Průběžné testy a závěrečné ověření: Mapové a faktografické testy a závěrečná zkouška ověřují nejen znalost základních pojmů a prostorovou orientaci, ale také schopnost porovnávat státy a regiony, aplikovat politickogeografické koncepty na konkrétní příklady a vysvětlovat současné jevy v širších prostorových a historických souvislostech. Vazba na kompetence: 1.1.3., 1.1.7.
|
|
Doporučená literatura
|
-
aktuální databáze mezinárodních organizací a statistických institucí.
-
aktuální politické, historické, jazykové a náboženské atlasy.
-
Anderson, Kay - Domosh, Mona - Pile, Steve - Thrift, Nigel eds. (2003). Handbook of Cultural Geography. London; Thousand Oaks; New Dehli.
-
Cox, K. R. (2002). Political Geography : Territory, State, and Society. Oxford, Malden.
-
Flint, C. Introduction to geopolitics (4th ed.). 2021.
-
Fňukal, M. (2013). Politická geografie. Olomouc.
-
Heřmanová, Eva - Chromý, Pavel a kol. (2009). Kulturní regiony a geografie kultury : Kulturní reálie a kultura v regionech Česka. Praha.
-
Ištok, R. (2004). Politická geografia a geopolitika. Prešov.
-
Knox, P. L., Marston, S. A. (2004). Human geography : places and regions in global context.
|