Vyučující
|
-
Lahuta Hynek, Dr. Ing.
-
Hýlová Lada, Ing. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
Úvodní část předmětu je věnována vlastnostem hornin a zemin a jejich chování v reálných podmínkách a pod vlivem vlastního či vnějšího zatížení. Na teoretickou část předmětu a klasifikační systém hornin a zemin navazuje řešení aplikačních úloh obecné geotechniky, k nimž patří stabilita svahů a sanace poruch svahů, zemní tlaky na konstrukce, filtry, odvodňování stavebních jam, úlohy z oblasti konsolidace zemin, metody úpravy vlastností zemin a zhutňování zemin, modelování v geotechnice a princip a základy geotechnického monitoringu. V praktické části se studenti seznámí s dovednostmi z oblasti vlastností zemin, způsobů stanovování základních charakteristik zeminového podloží. Naučí se také řešit úlohy, které souvisí se stavem napjatosti, deformace, stabilitou a porušením horninových a zeminových těles. Přednášky: 1. Úvod k problémům hlubinných základů a mechaniky zemin. Hlubinné základy a jejich systematika (studně, kesony, podzemní stěny). 2. Roubené výkopy (rýhy, šachty, stavební jámy), technologie a návrh. 3. Stavební jámy a jejich zabezpečování. Sklony svahů stavebních jam, odvodnění stavebních jam. 4. Interakce piloty a základové půdy, sedání vrtaných pilot, výpočet únosnosti svislých osamělých pilot podle 2. skupiny mezních stavů. 5. Technologie provádění vrtaných pilot. Únosnost osamělých svisle zatížených vrtaných pilot. 6. Výpočet únosnosti svislých osamělých pilot, únosnost vrtaných vodorovně zatížených pilot. 7. Návrh hlubinných základů dle EC7. Ražené piloty. Technologie, osová únosnost. 8 Mikropiloty. Technologie, únosnost. Zatěžovací zkoušky, statický výpočet. 9. Kotvy. Tyčové a pramencové, napínání a zkoušení kotev, ochrana 10. Speciální způsoby zakládání (na bobtnavých, prosedavých zeminách, skládkách, do vodních prostředí, objektů s vibračními účinky). 11. Injektáže klasické a tryskové. Ochrana základových konstrukcí před účinky agresivního prostředí. Cvičení: 1. Laboratorní určování zákl. zkoušek zemin - 4. Laboratorní určování zákl. zkoušek kameniva - zkouška CBR (California bearing ratio). 2. Laboratorní určování zákl. zkoušek zemin - koeficient lineární bobtnavosti. 3. Terénní zkouška - lehká dynamická deska. 4. Terénní zkouška - statická zatěžovací deska. 5. Terénní zkouška - dynamická penetrace (ruční souprava).
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
nespecifikováno
|
Výstupy z učení
|
Obsahem předmětu je studium chování horninových a zejména zeminových těles, která jsou buď přímo zeminovou konstrukcí, nebo jsou prostředím, ve kterém je stavební činnost vedena, nebo jsou s nově budovanou stavební konstrukcí v přímém kontaktu.
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
Zápočet - odevzdání vypracovaných protokolů z měření Písemná zkouška
|
Doporučená literatura
|
-
(2006). ČSN EN 1997-1 Eurokód 7 - Navrhování geotechnických konstrukcí - část 1: Obecná pravidla. Praha: Český normalizační institut, 138 s.
-
(2008). ČSN EN 1997-2 Eurokód 7 - Navrhování geotechnických konstrukcí - část 2: Průzkum a zkoušení základové půdy. Praha: Český normalizační institut, 152 s.
-
Atkinson, J. (1993). The mechanics of soils and foundations. McGraw-Hill Company, 337 pp.
-
Bradáč, J. (1999). Účinky poddolování a ochrana objektů, díl 2. Ostrava: Dům techniky.
-
Braja, M. Das. (2004). Principles of Foundation Engineering, 5th ed. London: Thomson, 743 pp.
-
Gschwendt, I. a kol. (1992). Mechanika vozoviek. STU Bratislava.
-
Masopust, J. (2004). Speciální zakládání staveb 1. díl. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 141 s.
-
Masopust, J. (2006). Speciální zakládání staveb 2. díl. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 150 s.
-
Masopust, J. (1995). Vrtané piloty. Praha: Čeněk a Ježek.
|