|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1) Historie ochrany rostlin a význam molekulární fytopatologie. Základní fytopatologická terminologie. 2) Genetika vzájemného vztahu hostitele a patogena, virulence, avirulence, teorie "gen proti genu", oligogenní rezistence, polygenní rezistence. 3) R geny, metody identifikace a izolace R genů, molekulární struktura a funkce R genů, "slow rusting" R geny, R gen Mlo. 4) Molekulární podstata virulence a avirulence patogena, efektory: definice, funkce a systémy transportu do hostitelských pletiv, příklady. 5) Molekulární ko-evoluce R genů a efektorů, stabilizační a diverzifikační selekce. 6) Typy molekulárních interakcí efektorů a R proteinů a predikce stability R genů, příklady. 7) Funkční genomika efektorů patogena jako nástroj pro ko-identifikaci R genů hostitele a AVR genů patogena, in planta identifikace R-AVR interakcí. 8) Současná úroveň efektoromiky u významných patogenů. Využítí efektoromiky ve šlechtění rostlin na rezistenci. 9) Hostitelská rezistence řízená QTL, modelový patosystém Puccinia hordei-Hordeum vulgare, metody identifikace a stanovení účinnosti jednotlivých QTL. 10) Molekulární podstata QTL a její charakterizace, "Microbe Associated Molecular Patterns" (MAMP) 11) Úloha mitogen-aktivovaných protein kináz v odpovědích hostitele na napadení patogenem. 12) Shrnutí, současné molekulární modely interakce hostitelské rostliny a patogena. Cvičení je zaměřeno na in planta identifikaci R-AVR interakce po tranzientní ko-transformaci Nicotina benthamiana kandidátními R a Avr geny. Cvičení probíhá ve dvou blocích.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení
|
|
Výstupy z učení
|
Porozumění molekulární podstatě interakce hostitelské rostliny a patogena.
Student získá základní představu o molekulární genetice a genomice vzájemných vztahů hostitele a patogena.
|
|
Předpoklady
|
Absolvování předmětu CRH/ZGI Základy genového inženýrství.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška
Podmínkou pro absolvování předmětu je složení písemné zkoušky (test 1 hodina 12 otázek) s minimálním počtem 15 bodů z 24 možných bodů. Zápočet je udělen za absolvování cvičení.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Agrios, N. (2005). Plant Pathology, Fifth Edition. Academic Press.
-
Dickinson, M. (2003). Molecular plant pathology. School of Biosciences, University of Nottingham, BIOS Scientific Publishers.
-
Kůdela, V. (Ed.). (1989). Obecná fytopatologie. Academia, Praha.
-
Martin, F., & Kamoun, S. (2012). Effectors in plant-microbe interactions. Chichester: Wiley-Blackwell.
|