|
Vyučující
|
-
Mazalová Monika, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Úvod do studia ekologie: kořeny vědního oboru, základní definice, řešené otázky a metody, proximátní a ultimátní vysvětlení. Evoluční ekologie jako základní ekologický background (adaptace, evoluce, konvergence, divergence, speciace, Darwin a Wallace - základy teorie evoluce přírodním výběrem - role genetické variability a přírodní selekce). Prostředí a organismy - ekologické faktory a zdroje, ekologická valence, ekologická nika, základní a realizovaná. Hlavní faktory a zdroje pro organismy, adaptace rostlin a živočichů k nejvýznamnějším faktorům prostředí. Populace, základní populační procesy ovlivňující dynamiku populací, negativní vztah populační hustoty a rychlosti růstu, exponenciální vers. logistický růst populací, hlavní procesy regulující populační růst. Společenstva, mezidruhové interakce, potravní sítě, diverzita, ekologická stabilita, sukcese (základní modely sukcesního vývoje, typy sukcese a jejich parametry, hlavní rozdíly). Ekosystémy, tok energie a koloběh látek, biotické a abiotické složky, funkční procesy, ekologické mechanismy, potravní vazby, produktivita, dekompozice. Principy distribuce hlavních globálních ekosystémů (biomů) na Zemi a jejich základní charakteristiky a adaptace flóry a fauny.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Projekce (statická, dynamická), Aktivizující práce ve skupinách
- Účast na výuce
- 24 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 12 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 36 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Odpovídající znalost přednášených tématických celků (viz náplň kurzu v sekci Obsah).
Absolvent kurzu má přehled o evolučním pozadí biologie/ekologie, orientuje se v (evolučně) ekologických pojmech jako konvergence, divergence, adaptace, životní historie, trade-off, ekologická nika, mechanismy speciace, biodiverzita apod. Je schopen definovat nejvýznamnější podmínky prostředí, působící na organismy a způsob adaptace k různým "extrémům" prostředí, dokáže označit hlavní zdroje pro různé skupiny organismů (autotrofní x heterotrofní), chápe podstatu procesů fungujících na úrovni intra i interpopulační, má přehled o rozložení biologické diverzity na Zemi a je schopen vysvětlit základní existující gradienty.
|
|
Předpoklady
|
Znalost středoškolské biologie
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška, Písemná zkouška, Analýza výkonů studenta, Seminární práce
Zápočet formou zpracování vybraného tématu z ekologie formou prezentace a krátké minipřednášky před auditoriem spolu se zodpovězením vznesených dotazů, a seminární práce daných parametrů (viz podklady v příslušné sekci moodle kurzu pro daný akademický rok) + zkouška - předpokladem úspěšného absolvování je dobrý přehled přednášené látky, resp. náplně kurzu dle sylabu. Podkladem jsou zpřístupněné prezentace přednášek a povinná studijní literatura, zkouška probíhá písemnou formou, v případě nerozhodného bodového skóre ústní dozkoušení.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Begon, M., Harper, J., Townsend, C.R. (1997). Ekologie: jedinci, populace a společenstva. Olomouc.
-
Laštůvka Z., Krejčová P. Ekologie. Brno. 2014.
-
Storch, D., Mihulka, S. Úvod do současné ekologie.
-
Townsend,C.R., Begon M., Harper J.L. (2010). Základy ekologie. Olomouc.
|