|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
Terénní ekologická praxe je zaměřena na získání praktických zkušeností s vybranými metodami terénního ekologického výzkumu a následným vyhodnocováním výsledků. Z toho důvodu je výuka rozdělena na jednotlivé výjezdy do terénu tak, aby každý ze studentů absolvoval postupně všechny metody vypsané pro daný rok pracovníky katedry ekologie (případně i jiných kateder), v různých oborech terénního ekologického výzkumu. Praxe se uskutečňuje formou dílčích terénních výjezdů pod vedením jednotlivých učitelů do lokalit v okolí Olomouce, při kterých je prováděn sběr dat v terénu a jejich následné dílčí vyhodnocení.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Demonstrace, Nácvik pohybových a pracovních dovedností, Laborování
- Exkurze
- 20 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem je poskytnout studentům informace z dané oblasti v rozsahu uvedeném v sylabu.
Aplikace - pochopit vybrané metody ekologického výzkumu v terénu - znát ekologický výzkum na pracovišti - zapojit se do výzkumu v rámci vlastních bakalářských prací
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozbor produktů pracovní činnosti studenta (technické práce), Systematické pozorování studenta
Zápočet: 100% účast.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Metodiky terénního výzkumu podle vedoucích jednotlivých pracovních skupin Dykyjová, D.(1989): Metody studia ekosystémů. Academia Praha, 690 s. .
|