Vyučující
|
-
Šarapatka Bořivoj, prof. Dr. Ing. CSc.
|
Obsah předmětu
|
Pojmy krajina, krajinná ekologie - definice, vznik a zařazení vědního oboru mezi přírodní vědy, systémové pojetí krajiny - dimenze krajiny. Krajinná struktura, složky krajinné struktury (plošky, koridory, matrice), charakteristiky, související s těmito kategoriemi - typy krajinného uspořádání - využití půdy (land use). Chování krajiny - toky a ekologické vztahy, sítě vztahů, krajinná struktura jako ekologický faktor (spojitost x izolovanost, diverzita x fragmentace), dynamika dějů v krajině, změna a vývoj - moderní ekologické teorie promítnuté do souvislostí krajinné ekologie (teorie ostrovní biogeografie, teorie metapopulací, teorie zdrojů a propadů). Aplikace krajinné ekologie, krajinné hodnocení jakožto prostředník mezi vědeckou kategorií (krajinnou ekologií) a plánováním a řízením krajiny (územní plánování), antropocentrický a biocentrický přístup ke krajinnému hodnocení, účel a charakter krajinného hodnocení, nástin aplikačních metod a přístupů (LANDEP, ÚSES, použití modelů, mapy, metody GIS) jako úvod k předmětu Krajinné plánování. Cvičení: názorné ukázky krajinné struktury (letecké snímkování, diapozitivy), sestavení jednoduché tematické mapy krajinné struktury jako jednoho z podkladů krajinného hodnocení, ukázky zapojení katedry na řešení krajinně ekologické problematiky v podobě konkrétních vědeckých úkolů, grantů a rezortních požadavků (Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva zemědělství ČR).
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
Výstupy z učení
|
Pojmy krajina, krajinná ekologie - definice, vznik a zařazení vědního oboru mezi přírodní vědy, systémové pojetí krajiny - dimenze krajiny. Krajinná struktura, složky krajinné struktury (plošky, koridory, matrice), charakteristiky, související s těmito kategoriemi - typy krajinného uspořádání - využití půdy (land use). Chování krajiny - toky a ekologické vztahy, sítě vztahů, krajinná struktura jako ekologický faktor (spojitost x izolovanost, diverzita x fragmentace), dynamika dějů v krajině, změna a vývoj - moderní ekologické teorie promítnuté do souvislostí krajinné ekologie (teorie ostrovní biogeografie, teorie metapopulací, teorie zdrojů a propadů). Aplikace krajinné ekologie, krajinné hodnocení jakožto prostředník mezi vědeckou kategorií (krajinnou ekologií) a plánováním a řízením krajiny (územní plánování), antropocentrický a biocentrický přístup ke krajinnému hodnocení, účel a charakter krajinného hodnocení, nástin aplikačních metod a přístupů (LANDEP, ÚSES, použití modelů, mapy, metody GIS) jako úvod k předmětu Krajinné plánování. Cvičení: názorné ukázky krajinné struktury (letecké snímkování, diapozitivy), sestavení jednoduché tematické mapy krajinné struktury jako jednoho z podkladů krajinného hodnocení, ukázky zapojení katedry na řešení krajinně ekologické problematiky v podobě konkrétních vědeckých úkolů, grantů a rezortních požadavků (Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva zemědělství ČR).
Znalosti Definovat krajinu a vymezit krajinnou ekologii v systému ekologických vědních disciplin. Popsat hlavní principy spjaté s rozlišováním krajinné struktury, s fungováním a vývojem/změnou v krajině. Podat základní přehled v oblasti aplikované krajinné ekologie.
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška
Zkouška - dobrý přehled vybrané teorie
|
Doporučená literatura
|
-
Forman, R. T. T., & Godron, M. (1993). Krajinná ekologie. Praha : Academia.
-
Miklós, L., Izakovičová, Z. (1997). Krajina ako geosystém.. Veda, Bratislava.
-
Storch, D., Mihulka, S. (2000). Úvod do současné ekologie.. Portál s.r.o., Praha.
-
Zonneveld, I.S. (1995). Land Ecology.. SPB Academic Publishing, Amsterdam.
|