Úvod do chemického názvosloví a periodická tabulka prvků (názvy a značky prvků, systematické a triviální názvosloví, typy chemických vzorců, oxidační číslo). Základní pravidla názvosloví binárních sloučenin a kyselin (názvosloví oxidů, sulfidů, halogenidů a hydridů, bezkyslíkaté kyseliny, základní názvosloví kyslíkatých kyselin). Názvosloví oxokyselin, izopolykyselin a derivátů kyselin (thiokyseliny, peroxokyseliny, funkční deriváty kyselin). Názvosloví iontů a nestechiometrických sloučenin (jednoatomové a víceatomové ionty, kationty, anionty, nestechiometrické sloučeniny). Názvosloví solí (soli bezkyslíkatých a kyslíkatých kyselin, podvojné soli, krystalosolváty). Koordinační sloučeniny ? základní terminologie a názvosloví (ligandy, centrální atom, koordinační číslo, jednojaderné a vícejaderné komplexy, můstkové ligandy, clustery). Úvod do organického názvosloví (triviální a systematické názvy, hierarchie funkčních skupin, alkany), nenasycené a cyklické uhlovodíky (alkeny, alkyny, cykloalkany, aromaticita, benzen a jeho deriváty). Pravidla tvorby názvů organických sloučenin (lokanty, násobící předpony, závorky, řazení substituentů, koncovky a předpony funkčních skupin). Deriváty uhlovodíků a funkční skupiny (halogenderiváty, alkoholy, fenoly, ethery, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny a jejich deriváty, aminy). Pokročilé organické sloučeniny a stereochemie (heterocykly, anhydridy, amidy, nitrily, izomerie značení E/Z)
|
-
Bárta, O. a kol. (2024). Obecná a anorganická chemie: Příklady a úlohy. Olomouc.
-
Favre, H. A., Powell, W. H. (2013). Nomenclature of Organic Chemistry: IUPAC Recommendations and Preferred Names 2013. London.
-
Fikr, J., Kahovec, J. (2002). Názvosloví organické chemie. Olomouc.
-
Flemr, V., Holečková, E. (2001). Úlohy z názvosloví a chemických výpočtů v anorganické chemii. Praha.
-
N. G. Connelly, T. Damhus, R. M. Hartshorn, A. T. Hutton. (2018). Názvosloví anorganické chemie podle IUPAC - doporučení 2005. Praha.
-
Waisser, K., Novotná, E. (2016). Názvosloví organických sloučenin. Praha.
|