|
Vyučující
|
-
Ševčík Juraj, prof. RNDr. Ph.D.
-
Lemr Karel, prof. RNDr. Ph.D.
-
Barták Petr, prof. RNDr. Ph.D.
-
Bednář Petr, doc. RNDr. Ph.D.
-
Schug Kevin, prof.
|
|
Obsah předmětu
|
Separační analytické metody - prekoncentrační techniky; teorie chromatografického děje; plynová chromatografie; kapalinová chromatografie; superkritická fluidní chromatografie; elektromigrační techniky; spojení separačních a spektrálních technik. Optické a spektrální metody - optická emisní spektrometrie, plazmová spektrometrie, AAS, atomová fluorescenční spektroskopie, rentgenová spektroskopie; molekulová absorpční spektrometrie v oblasti UV/VIS, IČ, Ramanova spektrometrie, NMR, EPR, Mössbauerova spektroskopie; luminiscenční metody; spektropolarimetrie; metody elektronové spektroskopie (ESCA, Augerova aj.); hmotnostní spektrometrie. Elektroanalytické metody - potenciometrie v diskontinuálních a kontinuálních systémech, rovnovážná potenciometrie; polarografické a voltametrické techniky; chronopotenciometrie; titrace s polarizovanými elektrodami; coulometrie, voltametrické a coulometrické analyzátory; vodivostní metody. Aplikovaná analýza - odběr a úprava vzorků anorganických a organických materiálů, převádění vzorků do roztoku; analýza kovových slitin, silikátů, vod a půd; analýza polutantů životního prostředí, analytika zemědělských laboratoří, analýza potravin, analýza biologických vzorků živočišného i rostlinného původu; určování struktury a identifikace organických látek.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
- Příprava na zkoušku
- 80 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 20 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Student se seznamuje s aktuálním vývojem v teorii, přístrojovém vybavení a aplikacích instrumentálních metod v analytické chemii. Z kvalitních teoretických základů a ze znalosti využívané instrumentace vychází při diskuzi optimalizace metod, uvažuje o interpretaci získaných dat a jejich využití v kontextu analyzovaného systému. Učí se kriticky a s nadhledem porovnat výhody a nevýhody jednotlivých instrumentálních metod, vybrat vhodnou metodu pro daný účel. Diskutovány jsou následující okruhy, přičemž se zohledňuje zaměření disertační práce: 1) Separační analytické metody - prekoncentrační techniky; teorie chromatografického děje; plynová chromatografie; kapalinová chromatografie; superkritická fluidní chromatografie; elektromigrační techniky; spojení separačních a spektrálních technik. 2) Optické a spektrální metody - emisní techniky (optická emisní spektrometrie, plamenová fotometrie, atomová fluorescenční spektrometrie, rentgenová fluorescenční spektrometrie, fluorimetrie, fosforimetrie); absorpční techniky (atomová absorpční spektrometrie, molekulová absorpční spektrometrie v oblasti UV/VIS, IČ, Mössbauerova spektroskopie); jaderná magnetická rezonance, elektronová paramagnetická rezonance; rozptyl záření (turbidimetrie, nefelometrie, Ramanova spektroskopie); využití polarizovaného záření (polarimetrie, cirkulární dichroismus); metody elektronové spektroskopie (XPS, Augerova), elektronová mikroskopie. 3) Hmotnostní spektrometrie. 4) Elektroanalytické metody - potenciometrie; polarografické a voltametrické techniky; chronopotenciometrie; titrace s polarizovanými elektrodami; elektrogravimetrie; coulometrie; vodivostní metody. 5) Aplikovaná analýza - odběr a úprava vzorků anorganických a organických materiálů, převádění vzorků do roztoku; určování struktury a identifikace organických látek; analýza kovů, kovových slitin, silikátů, vod a půd; analýza polutantů životního prostředí; analytika zemědělských laboratoří; analýza potravin; analýza biologických vzorků živočišného i rostlinného původu; farmaceutická analýza; analýza archeologických nálezů a uměleckých předmětů.
Kriticky a s nadhledem porovnat výhody a nevýhody jednotlivých instrumentálních metod, vybrat pro daný účel vhodnou metodu, interpretovat výsledky.
|
|
Předpoklady
|
Úspěšné absolvování magisterského oboru analytická chemie.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška
Seznámit se s problematikou podle doporučení garanta nebo učitele a prokázat schopnost téma vysvětlit a diskutovat o něm.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Churáček J. a kol. (1990). Analytická separace látek, 1. vyd.. Státní nakladatelství technické literatury, Praha.
-
Popl, M., Kubát, J. (1986). Separace látek, 3. přeprac. vyd.. VŠCHT Praha.
-
Skoog D. A., Holler F. J., Nieman T. A. (1998). Principles of instrumental analysis, Edition. Saunders College Publishing, Philadelphia, USA.
|