Vyučující
|
-
Horák Ondřej, doc. JUDr. Ph.D.
-
Razim Jakub, JUDr. PhDr. Ph.D. et Ph.D.
-
Dostalík Petr, doc. JUDr. Ph.D.
-
Bubelová Kamila, JUDr. Ph.D.
-
Osina Petr, JUDr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
Jak v římském právu pracovat s prameny. Římské právo jako pedagogická disciplína. Zapojení studentů do výukového procesu římského práva. Kritické myšlení.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž)
|
Výstupy z učení
|
Předmět je součástí třetího pilíře studijního programu rozvíjejícího odborné dovednosti a obecné způsobilosti studenta. Cílí především na rozvoj pedagogických dovedností studenta, sekundárním cílem je rovněž upevňování znalostí, neboť hluboká strukturovaná znalost problematiky je předpokladem pro to, aby mohly být znalosti srozumitelně předány. Předmět navazuje na pedagogickou propedeutiku v prvním ročníku studia. Je koncipován jako čtyřsemestrální a je určen studentům studijního programu Právní dějiny a římské právo. V rámci prvního semestru předmětu je student povinen se účastnit nejprve pasivní formou školitelem určených přednášek a seminářů. Poté je ve spolupráci se školitelem vybráno téma, v jehož rámci má student své pedagogické dovednosti profilovat a student je povinen si pro výuku připravit podklady, které představí svému školiteli. Pro úspěšné absolvování je student pod vedením školitele povinen sám aktivně odučit podle zvolené formy studia stanovený minimální počet hodin seminární výuky.
Rozvoj pedagogických dovedností studenta.
|
Předpoklady
|
Absolvování tohoto předmětu je podmíněno absolvováním předmětu Vědecká a pedagogická propedeutika I., II. a Pedagogická činnost v oblasti právních dějin a římského práva I.
KPO/RVPP1 a zároveň KPO/RVPP2 a zároveň KTP/RPCR1
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta
Vedení semináře studentem v rozsahu alespoň 6 vyučovacích hodin seminářů (prezenční forma) nebo 2 vyučovacích hodin seminářů (kombinovaná forma).
|
Doporučená literatura
|
-
Appleby Joyce, Lynn Hunt a Margaret Jacob. (2002). Jak říkat pravdu o dějinách: historie, věda, historie jako věda a Spojené státy americké. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
-
BLOCH, Marc. (2011). Obrana historie aneb historik a jeho řemeslo. Praha: Argo.
-
Carr, Edward Hallett. (1967). Co je historie?. Praha: Svoboda.
-
časopis Dějiny - teorie - kritika. časopis Dějiny - teorie - kritika.
-
Himl, Pavel, Jan Tuček a kol. (2015). Texty k historickému prosemináři FHS UK.
-
Horský, Jan. (2009). Dějepisectví mezi vědou a vyprěvěním: úvahy o povaze, postupech a mezích historické vědy.. Praha: Argo.
-
Kol. aut. (2015). Úvod do studia dějepisu 1-2. Brno: Masarykova univerzita.
-
Kutnar František, Jaroslav Marek. (2009). Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.
-
Miroslav Hroch a kol. (1985). Úvod do studia dějepisu. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
-
Musson A., Stebbings Ch. (2012). Making Legal History: Approaches and Methodologies. Cambridge: Cambridge University Press.
-
Parker L.D., Graves O.F. (2015). Methodology and method in History: A Bibliography. London: Routledge.
-
Pešek, Jiří (ed.). (2000). VIII. Sjezd českých historiků. Hradec Králové 10.-12. září 1999. Praha: Scriptorium.
-
Podlahová, Libuše, a kol. (2012). Didaktika pro vysokoškolské učitele. Grada Publishing: Praha.
-
Rohlíková/Vejvodová. (2012). Vyučovací metody na vysoké škole. Grada Publishing: Praha.
-
Třeštík, Dušan. (1999). Mysliti dějiny. Praha: Paseka.
|