I. Česká republika v Evropské unii Okruh se věnuje vývoji vztahů Československa a následně České republiky k evropské integraci, přístupovému procesu a domácímu institucionálnímu systému tvorby, prosazování a kontroly unijní politiky. Zahrnuje ratifikaci Lisabonské smlouvy, úlohu Parlamentu, vlády, prezidenta a Ústavního soudu, postoje politických stran k EU i české priority v sektorech jako energetika, doprava, zemědělství, životní prostředí, zahraniční politika a euro. Součástí je také postavení ČR v rozpočtové a kohezní politice EU. II. Vztahy EU s významnými regiony a státy Tento okruh posuzuje vnější vztahy EU v politické, bezpečnostní i obchodní rovině, a to vůči USA, postsovětskému prostoru, zemím Balkánu, Turecku, jižnímu sousedství, Africe, Indopacifiku a dalším mezinárodním organizacím. U každého vztahu je třeba propojit historický vývoj, institucionální a smluvní rámec, strategické zájmy, ekonomickou spolupráci a současné geopolitické problémy. III. SZBP a SBOP Okruh sleduje proměnu zahraničněpolitické, bezpečnostní a obranné spolupráce evropských států od poválečného období přes Maastrichtskou smlouvu až po současnost. Zaměřuje se na nástroje, aktéry a efektivitu společné zahraniční a bezpečnostní politiky a společné bezpečnostní a obranné politiky, včetně vztahu EU a NATO, civilních a vojenských misí, sil rychlé reakce a stálé strukturované spolupráce PESCO. IV. Hlavní společné politiky EU Okruh poskytuje přehled klíčových politik EU: společné obchodní, zemědělské, regionální, environmentální, energetické, dopravní, měnové, azylové, migrační, vízové a protiteroristické politiky. U každé je nutné umět vyložit právní základ, rozdělení pravomocí, hlavní aktéry, nástroje financování, dosavadní vývoj, efektivitu, aktuální spory a perspektivy reformy. V. Instituce EU Tento celek zkoumá Evropský parlament, Komisi, Radu, Evropskou radu, ECB, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů z hlediska jejich vývoje, složení, vnitřní organizace, rozhodování a pravomocí. Klíčová je schopnost vysvětlit reálné vztahy a rovnováhu mezi institucemi v legislativním procesu, vliv politických skupin, předsednictví, vyjednávací praxe i dopady rozšiřování EU. VI. Jednotlivé státy v procesu integrace Okruh srovnává členské státy a skupiny států podle jejich historické zkušenosti s integrací, domácí politiky, přístupových procesů a postojů ke klíčovým evropským otázkám. Zahrnuje zakládající šestku, první rozšíření, jižní a severní rozšíření i východní rozšíření se zvláštním důrazem na střední Evropu; podstatné je identifikovat rozdílné národní zájmy, integrační priority a konfliktní linie. VII. Historie integračního procesu 1945?dosud Okruh sleduje evropskou integraci v širokém politologickém a mezinárodněpolitickém kontextu od poválečných projektů přes založení ESUO, EHS a Euratomu až po vývoj EU po Lisabonské smlouvě. Vyžaduje znalost hlavních smluvních revizí, rozšíření, klíčových osobností, proměny zájmů členských států a zásadních krizí či mezníků, zejména krize eurozóny, migrace, Brexitu a sporů o právní stát.
|
-
Fiala, Petr, Krutílek, Ondřej, Pitrová, Markéta. (2018). Evropská unie.
-
Hill, Christopher, Smith, Michael and Vanhoonacker, Sophie. (2023). International Relations and the European Union. 4th ed.. Oxford.
-
Hrubeš, Milan. (2022). Evropská unie v českém veřejném diskursu.
-
Vooren, van Bart. (2012). EU External Relations Law and the European Neighbourhood Policy. New York.
|