Cílem předmětu je komplexní vhled do problematiky organizace logopedické péče v české republice a v zahraničí v kontextu historicky uváděných i aktuálních vědecko-výzkumných poznatků hodnotících její kvalitu, efektivitu, multidisciplinární vztahy a posun předmětu jejího vědeckého bádání ve vztahu k edukaci osob s narušenou komunikační schopností či s jejími specifiky, diagnostice i intervenci (včetně prevence vzniku narušené komunikační schopnosti na všech jejích stupních). Součástí předmětu bude deskripce a komparace systému studia logopedie (pregraduální i postgraduální přípravy logopedů) v ČR a v zahraničí, včetně zapojení profesní organizace logopedů a minimálních standardů kladených na logopedické pregraduální a postgraduální vzdělání v rámci ČR a EU, dále specifika logopedické péče dle jednotlivých resortů (především školství, zdravotnictví a sociální práce), legislativní vymezení organizace logopedické péče, vývoj a aktuální stav institucionální péče pro osoby s narušenou komunikační schopností, postavení logopeda v rámci interdisciplinární a transdisciplinární spolupráce a význam mezioborové komunikace, koordinace a kooperace. Obsahem bude rovněž přehled historie oboru s akcentem na aplikaci historických výsledků vědeckého bádání v oblasti logopedie a příbuzných věd do aktuálních logoepdických konceptů a přístupů, vztah k filozofii, rétorice, náboženství, lékařství, vztah k organizaci péče o jedince se sluchovým postižením, vývoji lékařských disciplín a vzdělávacích systémů, vztah ke vzniku foniatrie, logopedických a foniatrických společností, rozvoji psychologických směrů, rozvoji zobrazovacích a přístrojových metod. Zvláštní pozornost bude věnována specifikům jednotlivých složek komplexní logopedické intervence, obecným metodám a prostředkům logopedické intervence ve vztahu k poradenství - vztah k terapeutickým, klinickým a edukačním metodám, vztahu ke speciálněpedagogickému poradenství, kritická analýza tzv. direktivních a nedirektivních směrů v logopedickém poradenství, rozsah působnosti poradenství v logopedii. Zdůrazněny budou rovněž základní etické aspekty logopedické profese, emancipační trendy v logopedické profesi, specifika organizace logopedické péče a poradenství o jedince s narušenou komunikační schopností v raném, předškolním a školním věku a v adolescenci, v dospělosti a s hospitalizovaným pacientem, klasifikace narušené komunikační schopnosti v kontextu systému DSM IV. a ICD 10. revize WHO, základní metody a prostředky, formy provádění logopedické osvěty či moderní přístupy k logopedické osvětě a poradenství - teleedukace, telepractise.
|