|
Vyučující
|
-
Kantor Jiří, doc. Mgr. Ph.D.
-
Klímová Barbora, doc. MgA. ArtD.
-
Langer Jiří, doc. Mgr. Ph.D.
-
Michalík Jan, prof. PaedDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Literatura jinde neuvedená: KANTOR, J. (2013). Muzikoterapie. In DOSEDLOVÁ, J. & KANTOR, J. Tanečně-pohybová terapie a muzikoterapie. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, s. 49-102. MASTNAK, W., & KANTOR, J. (2014). Muzikoterapie. In O. MÜLLER, Terapie ve speciální pedagogice (s. 269?330). Praha: Grada. PETERS, J., S. (2000). Music Therapy and Introduction. USA: Charles C Thomas Publisher. PLAHL, C. & KOCH-TEMMING, H. (2005):Musiktherapie mit Kindern. Grundlagen - Methoden - Praxisfelder. Verlag Hans Huber, Hogrefe AG, Bern. PLAHL, C. (2000): Entwicklung fördern durch Musik. Evaluation musiktherapeutischer Behandlung. Waxmann Verlag, Münster. PRIESTLEY, M. (1975) Music therapy in action. Constable, London. PRIESTLEY, M. (1994). Essays on analytical music therapy. Phoenixville, PA: Barcelona SCHUMACHER, K. (2013). Musiktherapie und Säuglingsforschung: Zusammenspiel. Einschätzung der Beziehungsqualität am Beispiel des instrumentalen Ausdrucks eines autistischen Kindes. Pieterlen und Bern: Peter Lang- Verlag. SCHUMACHER, K. (2013). Zur Geschichte der Musiktherapie (1968 bis 2012) ? Ein persönlicher Rückblick in die deutsch-österreichische Entwicklung in der zweiten Hälfte des 20. Jahrhunderts mit Blick in die Zukunft. In: T. STEGEMANN/ E. FITZTHUM (Eds.). Wiener Ringvorlesung Musiktherapie. Grundlagen und Anwendungsfelder der Musiktherapie - ein Kurzlehrbuch, Band 11 der Wiener Beiträge zur Musiktherapie. Wien: Praesens-Verlag. SCHUMACHER, K., CALVET, C. & REIMERS, S. (2011). Das EBQ-Instrument und seine entwicklungspsychologischen Grundlagen. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht. SCHUMACHER, K., & CALVET, C. (2007). The ?AQR-Instrument? (Assessment of the Quality of Relationship) ? An Observation Instrument to Assess the Quality of a Relationship. In T. WOSCH & T. WIGRAM (Eds.), Microanalysis in Music Therapy: Methods, Techniques and Applications for Clinicians, Researchers, Educators and Students (s. 79?91). London: Jessica Kingsley Publishers. SCHUMACHER, K., & CALVET, C. (2007). Synchronisation. Musiktherapie mit Kindern mit Autismus (DVD). Vandenhoeck & Ruprecht: Göttingen. SCHUMACHER, K., CALVET, C., & STALLMANN, M. (2005). "Zwischenmenschliche Beziehungsfähigkeit" - Ergebnisse der Reliabilitätsprüfung eines neu entwickelten Instrumentes zum Wirkungsnachweis der Musiktherapie. In B. MÜLLER-OURSIN (Ed.), Ich wachse, wenn ich Musik mache. Musiktherapie mit chronisch kranken und von Behinderung bedrohten Kindern. Wiesbaden: Reichert Verlag. SCHUMACHER, K., & CALVET-KRUPPA, C. (1999). The ?AQR? ? an analysis system to evaluate the quality of relationship during music therapy: Evaluation of inter- personal relationships through the use of instruments in music therapy with profoundly developmentally delayed patients. Nordic Journal of Music Therapy, 8(2), 188?191. SUTTON, J. & DE BACKER, J. (2009). Music, trauma and silence: The state of the art. The Arts in Psychotherapy. 36(2),75-83. WIGRAM, T. (2013). Improvisation: Methods and Techniques for Music Therapy Clinicians, Educators and Students. London: Jessica Kingsley Publishers. WHEELER, B. (1983). A Psychotherapeutic Classification of Music Therapy Practices: A Continuum of Procedures. Music Therapy Perspectives, 1(2), 8?12. ZELEIOVÁ, J. G. (2012). Psychodynamické aspekty muzikoterapie. Trnava: Trnavská univerzita.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace), Aktivizující práce ve skupinách
|
|
Výstupy z učení
|
Obsah předmětu Muzikoterapie a poruchy chování je zaměřen na etopedickou problematiku a možnosti aplikace muzikoterapie u etopedických skupin populace. Cílem teoretické části předmětu je předložit posluchačům vymezení oboru, jeho koncepce a pojetí v etických, legislativních i historických souvislostech v ČR a zahraničí. Tematické okruhy: - Koncepce oboru, postavení v systému věd, pojmové vymezení a terminologie, psychosociální ohrožení a narušení. - Systém a organizace zařízení pro osoby cílových skupin oboru. - Systém prevence rizikového chování ve školách a školských zařízeních. - Rodina jako rizikový faktor vzniku poruch chování, funkce rodiny, sociálně-ekonomické aspekty, právní úprava vztahů v rodině. - Ústavní a ochranná výchova, právní rámec výkonu, vztahy zařízení a dětí, práva a povinnosti, specifika a rizikové faktory. - Sociální a psychologické faktory vzniku poruch chování, výkon sociálně právní ochrany dětí a mládeže u nás, instituty zákona o sociálně-právní ochraně dětí a mládeže. - Trestní odpovědnost, vznik, specifika postavení nezletilých a mladistvých v trestním právu, instituty zákona o soudnictví ve věcech mládeže. - Teoretická východiska pro aplikaci muzikoterapie, přehled muzikoterapeutických přístupů a strategií v této oblasti. V praktické části výuky proběhne nácvik intervenčních muzikoterapeutických přístupů, které se používají u dětí a dospívajících s poruchami chování. Přitom budou zdůrazněny zkušenosti s možnostmi intervence v rámci školského systému (poradenská zařízení, speciální i běžné typy škol) na modelovém příkladě muzikoterapie ve školském systému ve Skotsku (dr. Ph. Derrington vytvořila jako první ve Skotsku pracovní pozici muzikoterapeuta pro žáky s poruchami chování na druhém stupni základních škol). V rámci výuky budou také diskutovány možnosti přenesení těchto zkušeností do českého vzdělávacího systému a jejich aplikace prostřednictvím profese školních psychologů a speciálních pedagogů.
Studenti získají zalosti o vymezení oboru, jeho koncepce a pojetí v etických, legislativních i historických souvislostech v ČR a zahraničí.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozhovor, Písemný test
Aktivní účast ve výuce, další požadavky budou předány vyučujícím při zahájení výuky
|
|
Doporučená literatura
|
-
ADAMEK, M. S., & DARROW, A. A. (2010). Music in Special Education.. Silver Spring: The American Music Therapy Association, Inc.
-
BEVANS, J. (1969). The exceptional child and Orff. Music Educators Journal, 55(7), 41-43.
-
BRIGGS, C. (1991). A model for understanding musical development. Music Therapy, 10(1), 1 -21.
-
BUNT, L. (2002). Music Therapy: An Art Beyond Words. New York: Routledge.
-
DARROW, A. (Ed.). (2011). Introduction to Approaches in Music Therapy.. Silver Spring: AMTA.
-
DE BACKER, J. & COOMANS, A. (2006). Music Therapy in Belgium. Voices Resources.
-
DE BACKER, J. & SUTTON, J. (2015). The music in music therapy: psychodynamic music therapy in Europe: clinical, theoretical and research approaches.. London: Jessica Kingsley Publishers.
-
DE BACKER, J. (2009). Regression in music therapy with psychotic patients. Nordic Journal of Music Therapy. 5:1,24 30..
-
FREGO, D., et al. (2009). he Dalcroze Approach to Music Therapy. In A. Darrow, Introduction to Approaches in Music Therapy (s. 25-36).. American Music Therapy Association.
-
GESELLSCHAFT FÜR ORFF-MUSIKTHERAPIE E.V. (Eds.). (2003). Symposium Entwicklungsperspektiven, Musiktherapie in der Behandlung von Kindern und Jugendlichen mit Entwicklungsstörungen und Behinderungen. Books on Demand, Hamburg.
-
HEAL, M. & WIGRAM, T. (2003). Music Therapy in Health and Education. London: Jessica Kingsley Publisher.
|