Studijní literatura: Základní literatura: ČECHOVÁ, M. Komunikační a slohová výchova. Praha: SPN, 1998. ISBN 80-85866-32-3. ČECHOVÁ, M., STYBLÍK, V. Čeština a její vyučování. Praha: SPN, 1998. HÁJKOVÁ, E. Komunikační činnosti a jejich cíle. Praha: PedF UK, 2008. LIPTÁKOVÁ, Ľ. Kognitívne aspekty vyučovania materinského jazyka v primárnej edukácii. Prešov: PF PU, 2012. SVOBODOVÁ, J. Jazyková specifika školské komunikace a výuka mateřštiny. Ostrava: OU, 2003. ŠEBESTA, K. Od jazyka ke komunikaci. Didaktika českého jazyka a komunikační výchova. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0948-7. ŠTĚPÁNÍK, S. Výuka češtiny mezi tradicí a inovací. Praha:Academia, 2020. ŠTĚPÁNÍK, S. a kol. Vztah jazyka a komunikace v česko-slovensko-polské didaktické reflexi. Praha: Karolinum, 2019. ŠTĚPÁNÍK, S. a kol. Školní výpravy do krajiny češtiny. Plzeň: Fraus, 2020. Doporučená literatura: KOSTEČKA, J. Do světa češtiny jinak. Jinočany: HaH, 1993. ISBN 80-85787-24-5. LIPTÁKOVÁ, Ľ. a kol. Integrovaná didaktika slovenského jazyka a literatúry pre primárne vzdelávanie. Prešov: PU, 2015 PALENČÁROVÁ, J., KESSELOVÁ, J., KUPCOVÁ, J. Učíme slovenčinu komunikačne a zážitkovo. Bratislava: SPN ? Mladé letá, 2003. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-170-3. STARÝ, K., LAUFKOVÁ, V. a kol. Formativní hodnocení ve výuce. Praha: Portál, 2016. ŠKODA, J., DOULÍK, P. Psychodidaktika. Praha: Grada, 2011. Dokumenty: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ učebnice českého jazyka pro základní školy
|
Postavení předmětu český jazyk a literatura v systému vzdělávání, jednotlivé složky předmětu, jejich vztah a cíle na základní škole. Hlavní vývojové tendence ve vyučování českému jazyku (s důrazem na situaci v jazykovém vyučování po roce 1989). Současná koncepce vzdělávání v českém jazyce, jeho cíle, úkoly, metody a formy práce na základní školy. Kritická místa současné koncepce výuky češtiny a možnosti jejich řešení.Kognitivně-komunikační paradigma jako základní východisko utváření výukového prostředí českého jazyka.Rozvoj jazykové (pravopisné, lexikální, syntaktické, morfologické a foneticko-fonologické) kompetence ve výuce mateřského jazyka ? cíle, výstupy, obsah, proces. Možnosti integrace s komunikačně-slohovou výchovou. Kritické myšlení, mediální výchova, moderní technologie ve výuce českého jazyka. Základy přizpůsobení podmínek výuky češtiny pro žáky nadané a pro žáky se SVP. Orientace v základní didaktické literatuře, nabídce učebnic a současných vzdělávacích dokumentech s důrazem na Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Možnosti inovace vyučování českého jazyka s využitím moderních metod a forem práce (důraz na integraci složek předmětu český jazyk a literární výchova a využití mezipředmětových vztahů ve vyučování).
|
nespecifikováno
75% účast v prezenční výuce, průběžné plnění úkolů, seminární práce. Příprava na výuku, která operacionalizuje jeden vybraný očekávaný výsledek učení z RVP ZV (2025). Průběh práce musí být popsán tak, jako by kdokoliv z kolegů měl materiál vzít a jít podle něj vyučovat. Ke každé části také uveďte očekávané časové rozpětí a řešení úloh. Studenti mají možnost pracovat individuálně, ve dvojicích či ve skupině po třech. Práce se odevzdává do MS Teams. Formální nedostatky (překlepy, jazykové nedostatky či přímo chyby) jsou automaticky důvodem k vrácení práce, resp. neudělení zápočtu. Struktura popisu jednotlivých učebních úloh/příprav na výuku: 1) Ročník 2) Téma 3) Vztah k RVP (k očekávaným výstupům a klíčovým kompetencím) 4) Cíl(e) 5) Metody a formy práce 6) Pomůcky 7) Průběh práce (dle třífázového modelu učení E-U-R; podrobný popis jednotlivých fází práce s důrazem na činnosti učitele i žáků) 8) Přílohy 9) Seznam použité literatury (včetně užití AI) Zdraví SŠ
|