Po absolvování předmětu by studenti měli být schopni: - realizovat mluvený projev na veřejnosti, - využít vhodné jazykové prostředky při přípravě mluveného projevu, - využít prostředky nonverbální komunikace při mluveném projevu, - rozpoznat chyby v oblasti verbální i neverbální komunikace při analýze mluveného projevu, - účastnit se diskuse v roli moderátora i diskutujícího, - prokázat schopnost práce s prezentacemi, - soustředit pozornost na psychickou přípravu na vystoupení.
|
-
BEČVÁŘOVÁ, Ivana. (2013). Prezentační a komunikační dovednosti.. České Budějovice.
-
BRADBURY, Andrew. (2007). Jak úspěšně prezentovat a přesvědčit.. Brno.
-
HÁJKOVÁ, Eva. (2003). Český jazyk a kultura mluveného projevu.. Praha.
-
HEILMANN, Christa M. (2013). Řeč těla: gesta, mimika, emoce.. Praha.
-
HRUBOŠOVÁ, Lucie. (2011). Komunikace v praxi.. Olomouc.
-
HŮRKOVÁ-NOVOTNÁ, Jiřina. (1995). Česká výslovnostní norma.. Praha.
-
HURST, Bernice. (1994). Encyklopedie komunikačních technik.. Praha.
-
KLAPETEK, Milan. (2007). Komunikace a argumentace.. Brno.
-
KRAUS, Jiří. (2011). Člověk mluvící: řečníci bez tribuny čtením i poslechem.. Voznice.
-
KROBOTOVÁ, Milena. (2000). Spisovná výslovnost a kultura mluveného projevu.. Olomouc.
-
MÜLLEROVÁ, Lenka. (2013). Komunikační dovednosti.. Praha.
-
ŠMAJSOVÁ BUCHOVÁ, Božena. (2010). Rétorika: vážnost mluveného slova.. Praha.
-
ŠPAČKOVÁ, A. (2009). Moderní rétorika: jak mluvit k druhým lidem, aby nám naslouchali a rozuměli.. Praha.
|