|
Vyučující
|
-
Vévodová Šárka, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Celkový rozsah předmětu je 30 hodin, z toho je 18 kontaktních a 12 hodin nekontaktních. Vymezení témat přednášek a seminářů předmětu: - Efektivní komunikace. Zpětná vazba v procesu komunikace. Vedení rozhovoru. Aktivní naslouchání. Verbální vstupy v rozhovoru. - Bariéry v komunikaci. Vliv sociální percepce na komunikaci. - Konflikty a jejich řešení. Zásady asertivního jednání. Nácvik asertivního jednání. - Rozhovor s klienty různých věkových skupin. Komunikace s dětmi a seniory. - Sdělování diagnózy dětskému pacientovi. - Prevence "syndromu bílého pláště" u dětí. - Rozhovor s dítětem v terminálním stádiu nemoci a s jeho rodiči. - Umění vést rozhovor s dítětem se zrakovým, sluchovým, mentálním postižením a s omezením hybnosti. - Krizová komunikace - zásady krizové intervence, jednání s klientem ve fázi šoku, zklidnění agresivního klienta, vhodné a nevhodné výroky v krizové komunikaci. - Krizová intervence u dětí a jejich rodin, krizová intervence u dospívajících. - Rozhovor s úzkostným klientem, depresivním klientem, klientem s akutní stresovou reakcí, klientem v situaci úmrtí blízké osoby - zásady poradenství pro pozůstalé. - Etika komunikace s dětským pacientem a jeho rodiči. - Agrese a její zvládání.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
|
Výstupy z učení
|
Tento předmět je koncipován jako teoreticko-praktický celek. Tvoří základ profesionálních znalostí a dovedností sestry v pediatrickém ošetřovatelství při navazování kontaktu a získání důvěry klienta/pacienta a pro další účinnou a kvalitní péči o její individuální potřeby. Prohloubí u studentů znalosti o zásadách a dovednostech adekvátní komunikace s klienty, jejich rodinami, spolupracovníky a institucemi. Hlavní důraz je kladen na praktické procvičování.
Student získá základy pro komunikaci na různých úrovních sociálních vztahů. Získá základy profesního vystupování a chování. Rozumí verbálním i neverbálním projevům klientů i jejich příbuzných a dokáže s nimi vést rozhovor. Je schopen na ně reagovat na profesní úrovni. Dokáže účinně reagovat na krizovou situaci, je schopen zklidnit pacienta/klienta v krizové situaci, umí vést rozhovor s dítětem a jeho rodiči. Umí komunikovat s úzkostným, agresivním, depresivním pacientem/klientem, je schopen adekvátně hovořit s umírajícím dítětem a poskytnout rodině poradenství pro pozůstalé.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
Ústní zkoušení ve skupinách na konci semestru. Vypracování samostatné práce a její prezentace ve výuce.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Brož, F., Špatenková, N. Krizová intervence v kazuistikách.
-
Burda, P. (2014). Krizová komunikace s agresivním a hostilním pacientem. Brno: NCONZO.
-
Delfos, M. (2018). Pověz mi.. : jak vést profesionální rozhovor s dětmi mezi 4 a 12 lety. Praha: Portál.
-
Dlouhý, M. (2014). Krizová komunikace v zátěžových situacích. Praha: Univerzita Karlova v Praze.
-
Feiová, Z. (2017). 35 způsobů, jak pomoci truchlícímu dítěti. Praha: Cesta domů.
-
Finková, D., & Ludíková, L. (2013). Specifika komunikace s osobami se zrakovým postižením. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
-
Kejklíčková, I. (2016). Vady řeči u dětí: návody pro praxi. Praha: Grada.
-
Pančochová, S. (2016). Karty pro komunikaci s neslyšícími u mimořádných událostí: metodická pomůcka. Zlín: Ministerstvo vnitra.
-
Půbalová, K. (2017). Interkulturní komunikace. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu.
|