|
Vyučující
|
-
Laštovička Ondřej, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Podmínky absolvování předmětu, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), Mechanoterapie I (trakce) 2. Mechanoterapie II (vakuová, kompresní, vakuum-kompresní terapie, ultrasonoterapie) 3. Mechanoterapie III (ultrasonoterapie, aplikace rázové a radiální tlakové vlny), Elektroterapie 4. Elektroterapie s využitím stejnosměrného proudu, Nízkofrekvenční kontaktní elektroterapie I (Träbertův proud) 5. Nízkofrekvenční kontaktní elektroterapie II (Diadynamické proudy), Speciální aplikace I (ElektroPIR, Amosovy proudy, Spojené impulzní proudy) 6. Transkutánní elektrická neurostimulace (TENS), Středofrekvenční kontaktní elektroterapie (mimo TENS a elektrogymnastiku), Speciální aplikace II (kombinovaná terapie) 7. Transkutánní elektromyostimulace ("elektrogymnastika"), Elektrodiagnostika ve fyzikální terapii, Selektivní elektromyostimulace 8. Bezkontaktní léčba s využitím elektromagnetického vlnění I (magnetoterapie, distanční elektroterapie) 9. Bezkontaktní léčba s využitím elektromagnetického vlnění II (diatermie) 10. Bezkontaktní léčba s využitím elektromagnetického vlnění III (fototerapie) 11. Termoterapie a hydroterapie 12. Účinky fyzikální terapie 13. Opakování
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Demonstrace, Nácvik pohybových a pracovních dovedností
- Účast na výuce
- 39 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 30 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 30 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 6 hodin za semestr
- Exkurze
- 30 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět navazuje na předchozí studium fyzikální terapie (FT), které rekapituluje a dále rozšiřuje. Studenti se tak učí detailně porozumět mechanismům působení fyzikálních procedur z jednotlivých oblastí (tj. mechanoterapie, kontaktní elektroterapie, termoterapie a hydroterapie, ...), jejich indikacím a kontraindikacím, resp. správnému provedení, které vede potenciálně k dosažení terapeutického cíle požadovaného lékařem. Praktická výuka probíhá v několika blocích a formou samostudia.
Student získává rozhodovací schopnost při volbě konkrétního typu a aplikační techniky fyzikální terapie dle charakteru, stupně a stadia onemocnění.
|
|
Předpoklady
|
Znalost základů fyziky, biofyziky, fyziologie, patofyziologie a všech klinických medicínských oborů s důrazem na neurologii, interní lékařství, ortopedii, traumatologii a dětské lékařství.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Systematické pozorování studenta
úspěšné absolvování teoretické i praktické části zkoušky
|
|
Doporučená literatura
|
-
Navrátil, L. (Ed.). (2019). Fyzikální léčebné metody pro praxi. Praha: Grada.
-
Poděbradský, J., & Poděbradská, R. (2009). Fyzikální terapie: manuál a algoritmy. Praha: Grada.
-
Poděbradský, J., & Vařeka, I. (1998). Fyzikální terapie II. Praha: Grada.
-
Poděbradský, J., & Vařeka, I. (1998). Fyzikální terapie I. Praha: Grada.
|