|
Vyučující
|
-
Otřísal Pavel, prof. Ing. Ph.D., MBA
-
Loyka Vojtěch, Mgr.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Ochrana obyvatelstva ve světě 2. Civilní obrana a civilní ochrana 3. Varování a informování obyvatelstva 4. Evakuace a nouzové přežití obyvatelstva 5. Ukrytí, individuální a kolektivní ochrana 6. Úvod do problematiky terorismu 7. Terorismus jako celosvětová bezpečnostní hrozba 8. Strategie terorismu 9. Aktuální vývojové trendy terorismu 10. Terorismus ve druhé polovině 20. století 11. Bezpečnostní legislativa a bezpečnostní systém České republiky 12. CBRN terorismus
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Projekce (statická, dynamická), Aktivizující práce ve skupinách
- Účast na výuce
- 26 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 10 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 8 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 12 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je poskytnout studentům základní odbornou orientaci v problematice ochrany obyvatelstva a terorismu, seznámit je s klíčovými pojmy, principy, systémovými souvislostmi a základními opatřeními využívanými při ochraně života, zdraví a bezpečnosti osob při mimořádných a bezpečnostních událostech. Předmět se zaměřuje na historický vývoj a současné pojetí ochrany obyvatelstva v České republice a ve světě, civilní obranu a ochranu, základní principy fungování bezpečnostního systému České republiky, integrovaného záchranného systému a související právní a organizační rámec. Pozornost je věnována zejména varování a informování obyvatelstva, evakuaci, nouzovému přežití, ukrytí, individuální ochraně a sebeochraně. Součástí předmětu je rovněž úvod do problematiky terorismu, jeho základních forem, strategií, historického vývoje a současných trendů, včetně specifik CBRN terorismu. V této souvislosti se studenti seznamují se základní charakteristikou vybraných chemických, biologických, radiologických a jaderných hrozeb, konkrétními příklady nebezpečných látek a prostředků, jejich možnými účinky na člověka a odpovídajícími zásadami individuální a kolektivní ochrany. Důraz je kladen na schopnost studentů orientovat se v mimořádných a bezpečnostních situacích, identifikovat základní zdroje a charakter ohrožení, stanovit priority jednání a navrhnout přiměřená ochranná opatření. Prostřednictvím modelových situací studenti posuzují možné důsledky vybraných hrozeb, včetně CBRN událostí, aplikují základní zásady ochrany osob a rozlišují činnosti proveditelné jednotlivcem nebo pedagogem od postupů vyžadujících zásah odborných složek. Pozornost je věnována také možnostem využití relevantních informačních zdrojů, přivolání odborné pomoci a základním principům spolupráce se složkami integrovaného záchranného systému. Předmět současně rozvíjí schopnost vyhledávat, kriticky hodnotit a odborně interpretovat důvěryhodné informace z oblasti ochrany obyvatelstva a bezpečnosti. Získané poznatky studenti využívají při řešení situací relevantních pro školní prostředí a školní akce, při zohledňování odpovědnosti pedagoga za svěřenou skupinu a při věcně správném, srozumitelném a věkově přiměřeném zprostředkování základních bezpečnostních informací žákům, případně jejich zákonným zástupcům.
Po absolvování předmětu student: 1. Vysvětlí základní pojmy a principy ochrany obyvatelstva, civilní obrany a ochrany, krizového řízení, havarijní připravenosti a integrovaného záchranného systému a objasní jejich vzájemné souvislosti. 2. Charakterizuje historický vývoj a současné pojetí ochrany obyvatelstva v České republice a ve světě a vysvětlí základní právní, organizační a institucionální souvislosti bezpečnostního systému České republiky. 3. Vysvětlí význam a základní principy varování a informování obyvatelstva, evakuace, nouzového přežití, ukrytí, individuální a kolektivní ochrany a sebeochrany a aplikuje vybrané zásady při řešení jednoduchých modelových situací. 4. Rozliší základní druhy mimořádných a bezpečnostních událostí, identifikuje jejich hlavní nebezpečí a posoudí možné důsledky pro ohrožené osoby, včetně specifik školního prostředí. 5. Vysvětlí základní znaky, formy a strategie terorismu, charakterizuje jeho historický vývoj a současné trendy a rozliší teroristický útok od jiných forem násilného jednání. 6. Charakterizuje specifika CBRN terorismu, rozliší základní chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby a na vybraných příkladech nebezpečných látek a prostředků vysvětlí jejich možné účinky na člověka a základní principy ochrany před jejich následky. 7. Analyzuje jednoduchou modelovou mimořádnou nebo bezpečnostní situaci, identifikuje zdroj a charakter ohrožení, stanoví priority jednání a navrhne přiměřená opatření k ochraně života, zdraví a bezpečnosti osob. 8. Rozliší činnosti proveditelné jednotlivcem nebo pedagogem od postupů vyžadujících zásah odborných složek, vysvětlí základní principy přivolání odborné pomoci a charakterizuje úlohu příslušných složek integrovaného záchranného systému. 9. Vyhledá, porovná a kriticky posoudí základní odborné, právní a metodické informační zdroje vztahující se k ochraně obyvatelstva a terorismu, rozliší důvěryhodné informace od neověřených nebo zavádějících tvrzení a své závěry věcně zdůvodní. 10. Ve spolupráci s ostatními studenty zpracuje a prezentuje vybrané odborné téma nebo návrh řešení modelové situace, používá správnou odbornou terminologii, zdůvodní navržený postup a reaguje na relevantní připomínky v odborné diskusi. 11. Navrhne věcně správný, srozumitelný a věkově přiměřený způsob zprostředkování vybraných témat ochrany obyvatelstva a bezpečného chování žákům, případně jejich zákonným zástupcům, se zohledněním specifik školního prostředí a odpovědnosti pedagoga za svěřenou skupinu. Předmět přispívá zejména k rozvoji kompetencí KRAAU 1.1 (porozumění odbornému obsahu vyučovaných oborů a jeho další rozvoj), 1.2 (didaktické zprostředkování odborného obsahu žákům a žákyním) a dílčích aspektů kompetence 6.2 (odpovědná práce s informacemi a digitálními nástroji).
|
|
Předpoklady
|
Předmět nemá stanovené prerekvizity, korekvizity ani ekvivalence. Je koncipován jako úvodní odborný předmět prvního ročníku studia a nevyžaduje předchozí specializované znalosti z oblasti ochrany obyvatelstva, krizového řízení ani terorismu. Předmět vytváří základní pojmový a odborný rámec pro porozumění problematice ochrany obyvatelstva a bezpečnostních hrozeb a poskytuje výchozí znalosti pro navazující odborné předměty minorové části Ochrana obyvatelstva.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Seminární práce, Písemný test
1. Pro úspěšné absolvování předmětu je student povinen účastnit se minimálně 80 % seminární výuky, aktivně se zapojovat do řešení modelových mimořádných a bezpečnostních situací a prakticky orientovaných úkolů, zpracovat a prezentovat skupinový seminární výstup a absolvovat závěrečné ověření výsledků učení. 2. Skupinový seminární výstup je zpracováván na téma vybrané z nabídky zveřejněné v LMS Moodle nebo na vlastní téma předem schválené vyučujícím. Může být zaměřen na řešení modelové mimořádné nebo bezpečnostní situace relevantní pro školní prostředí či školní akci, kritickou reflexi přednášky odborníka z praxe nebo analýzu vybraných organizačních a bezpečnostních opatření. 3. Při řešení modelových situací studenti identifikují hlavní zdroje a charakter ohrožení, stanovují priority jednání, navrhují přiměřená ochranná opatření, způsob přivolání odborné pomoci a využití relevantních informačních zdrojů. Rozlišují činnosti proveditelné pedagogem od postupů vyžadujících odborný zásah a zohledňují odpovědnost pedagoga za svěřenou skupinu. Při analýze opatření konkrétních škol nesmějí zveřejňovat citlivé provozní nebo bezpečnostní informace. 4. Součástí seminárního výstupu je odborné zdůvodnění navržených závěrů a postupů a návrh věcně správného, srozumitelného a věkově přiměřeného předání vybraných bezpečnostních informací žákům, případně jejich zákonným zástupcům. Student zdůvodní volbu cílové skupiny a přiměřeně zohlední relevantní rámcové vzdělávací programy. Hodnocena je odborná, terminologická a didaktická správnost, identifikace nebezpečí, přiměřenost navržených opatření, práce s informačními zdroji a schopnost obhájit zvolený postup. Náročnost je přizpůsobena prvnímu ročníku studia. 5. Závěrečné ověření výsledků učení probíhá formou prezenčního písemného testu v LMS Moodle pod dohledem vyučujícího. Test obsahuje 30 bodovaných uzavřených otázek s jednou správnou odpovědí. Výsledek 24-30 bodů (80-100 %) je podkladem pro klasifikaci podle předem zveřejněné hodnoticí škály. Při dosažení méně než 24 bodů student absolvuje ústní ověření výsledků učení po předchozí domluvě s vyučujícím a v souladu s pravidly Univerzity Palackého v Olomouci. 6. Aktivní a odborně kvalitní vystoupení v seminární výuce může být zohledněno při celkovém hodnocení podle předem zveřejněných kritérií, nemění však minimální hranici úspěšnosti písemného testu. Studenti mohou v LMS Moodle dobrovolně využívat cvičné testy, které mají formativní charakter a nezapočítávají se do výsledného hodnocení. Podmínky absolvování předmětu jsou zveřejněny na začátku semestru. Při hodnocení jsou respektována přiznaná opatření pro studenty se specifickými potřebami.
|
|
Doporučená literatura
|
-
(2025). Krizová legislativa, HZS, požární ochrana, obnova území: ÚZ č. 1662. Podle stavu k 1. 12. 2025. Ostrava.
-
ANTUŠÁK, Emil a Josef VILÁŠEK. (2016). Základy teorie krizového managementu. Praha.
-
ČESKO. (2000). Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
-
MATOUŠEK, Jiří, Otakar J. MIKA a Dušan VIČAR. (2005). Nové hrozby terorismu: chemický, biologický, radiologický a jaderný terorismus. Brno.
-
MIKA, Otakar J. a Jiří PATOČKA. (2007). Ochrana před chemickým terorismem. České Budějovice.
-
MIKA, Otakar J. (2026). Chemický terorismus v Japonsku: personal independent scientific paper.. Brno.
-
PAULUS, František, Antonín KRÖMER, Jan PETR a Jaroslav ČERNÝ. Analýza hrozeb pro Českou republiku: závěrečná zpráva. Praha. 2015.
-
PRYMULA, Roman a kol. (2002). Biologický a chemický terorismus: informace pro každého. Praha.
-
VEGRICHTOVÁ, Barbora a kol. (2022). Terorismus a radikalizace v České republice: možnosti detekce rizikových osob. Praha.
-
VEGRICHTOVÁ, Barbora. (2019). Hrozba radikalizace: terorismus, varovné signály a ochrana společnosti. Praha.
-
VILÁŠEK, Josef, Miloš FIALA a David VONDRÁŠEK. (2022). Integrovaný záchranný systém ČR na počátku 21. století. Praha.
-
ZPĚVÁK, Aleš. Zákon o integrovaném záchranném systému: komentář. Praha. 2019.
|