|
Vyučující
|
-
Otřísal Pavel, prof. Ing. Ph.D., MBA
|
|
Obsah předmětu
|
1. Úvod do předmětu a historické souvislosti vývoje a použití chemických zbraní. 2. Základní fyzikální a chemické vlastnosti chemických látek významné z hlediska ochrany obyvatelstva. 3. Průmyslové chemické látky a jejich nebezpečné vlastnosti. 4. Bojové chemické látky, jejich vlastnosti, účinky a ochrana proti nim. 5. Neletální chemické prostředky a ochrana před jejich účinky. 6. Současné trendy ve vývoji chemických zbraní. 7. Analýza a hodnocení rizik spojených s únikem nebezpečných chemických látek. 8. Vliv meteorologických podmínek na šíření chemických látek v ovzduší. 9. Mírové využívání chemie, mezinárodní režim zákazu chemických zbraní a odzbrojovací smlouvy. 10. Ochrana obyvatelstva před účinky chemických zbraní a nebezpečných průmyslových chemických látek. 11. Základní principy dekontaminace a detoxikace.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Metody práce se zvukem, Metody práce s audiovizí
- Účast na výuce
- 26 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 20 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 10 hodin za semestr
- Příprava na zápočet
- 6 hodin za semestr
- Příprava na zkoušku
- 22 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je poskytnout studentům odborné základy pro porozumění chemickým hrozbám v rámci CBRN událostí a pro posuzování jejich důsledků z hlediska ochrany obyvatelstva. Předmět se zaměřuje na historické souvislosti vzniku a použití chemických zbraní, základní fyzikální a chemické vlastnosti chemických látek, charakteristiku průmyslových chemických látek a bojových chemických látek, jejich účinky na člověka a možnosti ochrany před nimi. Pozornost je věnována také neletálním chemickým prostředkům, novodobým trendům ve vývoji chemických zbraní a mezinárodnímu režimu jejich zákazu a odzbrojení. Důraz je kladen na analýzu a hodnocení rizik spojených s únikem nebezpečných chemických látek, vliv meteorologických podmínek na jejich šíření v ovzduší, zásady ochrany obyvatelstva, opatření k omezení expozice a základní principy dekontaminace a detoxikace. Prostřednictvím modelových situací studenti posuzují charakter ohrožení, navrhují přiměřená ochranná opatření a rozlišují postupy proveditelné jednotlivcem nebo pedagogem od činností vyžadujících zásah odborných složek. Součástí předmětu je rozvoj schopnosti vyhledávat, kriticky hodnotit a odborně interpretovat relevantní informační zdroje, samostatně zpracovat a prezentovat odborné téma a věcně zdůvodnit navržené závěry. Získané poznatky studenti využívají také při věcně správném a věkově přiměřeném zprostředkování vybraných témat chemických hrozeb a zásad bezpečného chování žákům.
Po absolvování předmětu student: 1. Vysvětlí historické souvislosti vzniku, vývoje a použití chemických zbraní a charakterizuje současné trendy v jejich vývoji. 2. Vysvětlí význam základních fyzikálních a chemických vlastností chemických látek pro jejich chování v prostředí, možnosti expozice člověka a šíření škodlivin v ovzduší. 3. Rozliší základní skupiny průmyslových chemických látek a bojových chemických látek, charakterizuje jejich vlastnosti, možné cesty expozice, účinky na člověka a základní principy ochrany před jejich působením. 4. Charakterizuje neletální chemické prostředky a posoudí související bezpečnostní hrozby z hlediska ochrany obyvatelstva. 5. Analyzuje modelovou situaci spojenou s únikem nebezpečné chemické látky, identifikuje zdroj a charakter ohrožení a posoudí základní faktory ovlivňující míru rizika, včetně meteorologických podmínek. 6. Navrhne přiměřená opatření k omezení expozice a ochraně obyvatelstva při chemickém ohrožení a rozliší činnosti proveditelné jednotlivcem nebo pedagogem od postupů vyžadujících zásah odborných složek. 7. Vysvětlí základní principy dekontaminace a detoxikace a jejich význam při ochraně osob před účinky nebezpečných chemických látek. 8. Vysvětlí základní principy mezinárodního režimu zákazu chemických zbraní, mírového využívání chemie a odzbrojovacích smluv vztahujících se k chemickým zbraním. 9. Vyhledá, interpretuje, porovná a kriticky posoudí odborné informace vztahující se k chemickým hrozbám, využívá důvěryhodné odborné zdroje a své závěry věcně zdůvodní. 10. Samostatně zpracuje a terminologicky správně prezentuje vybrané odborné téma, obhájí zvolený způsob jeho zpracování a v odborné diskusi reaguje na relevantní argumenty a připomínky. 11. Didakticky transformuje vybranou problematiku chemických hrozeb nebo ochrany před jejich účinky do podoby věcně správného, srozumitelného a věkově přiměřeného sdělení pro žáky a propojí odborný obsah s praktickými zásadami ochrany zdraví a bezpečného chování. Předmět přispívá zejména k rozvoji kompetencí KRAAU 1.1 (odborné znalosti vyučovaných oborů a jejich rozvoj), 1.2 (didaktické zprostředkování odborného obsahu žákům) a dílčích aspektů kompetence 6.2 (odpovědná práce s informacemi a digitálními nástroji).
|
|
Předpoklady
|
Podmínkou zápisu do předmětu je úspěšné absolvování předmětu Základy toxikologie (KAT/ZATO v prezenční formě, resp. KAT/KZATO v kombinované formě studia). Předmět navazuje na znalosti získané v základech toxikologie a dále je rozvíjí při posuzování vlastností a účinků průmyslových chemických látek a bojových chemických látek, rizik spojených s expozicí těmto látkám a možností ochrany obyvatelstva před jejich účinky.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Písemná zkouška, Seminární práce, Písemný test
Podmínky absolvování předmětu: 1. Účast minimálně na 80 % seminární výuky. 2. Aktivní zapojení do řešení modelových situací a praktických úkolů. 3. Zpracování povinného individuálního seminárního úkolu ve formě interaktivní videoprezentace na zadané nebo předem schválené téma. Úkol musí vycházet z odborných zdrojů, které student řádně identifikuje a cituje, a musí být odevzdán prostřednictvím LMS Moodle ve stanoveném termínu. Na základě hodnocení vyučujícího může být vrácen k dopracování. 4. Individuální seminární vystoupení je volitelné; jeho odborná úroveň může být zohledněna podle předem zveřejněných kritérií. 5. Splnění zápočtu a závěrečného ověření výsledků učení. Zkouška: Závěrečné ověření probíhá prezenčně pod dohledem vyučujícího formou písemného testu v LMS Moodle. Test obsahuje 50 bodovaných uzavřených a doplňovacích položek. Výsledek 40 až 50 bodů je podkladem pro klasifikaci podle předem zveřejněné hodnoticí škály; při výsledku nižším než 40 bodů student absolvuje ústní ověření výsledků učení podle pokynů vyučujícího. V LMS Moodle jsou dostupné dobrovolné cvičné testy s formativním charakterem; nejsou součástí výsledného hodnocení. Při ověřování výsledků učení se respektují přiznaná opatření pro studenty se specifickými potřebami.
|
|
Doporučená literatura
|
-
ČESKO. HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR. GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ. (2017). Bojový řád jednotek požární ochrany. Ostrava.
-
ČESKO. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. 2022.
-
DORUK, Bartu. (2025). CBRN Defence in the Arctic Context: Preparedness and Operational Challenges. Vyškov.
-
DVORÁK, Ondřej. (2025). Chemie jde do války. Praha.
-
FLORUS, Stanislav a Pavel OTŘÍSAL. (2015). Konstrukce obličejových masek. Brno.
-
FLORUS, Stanislav. (2022). Základy izolační ochrany povrchu těla. Brno.
-
HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR ČESKÉ REPUBLIKY. Moduly dle platné Koncepce vzdělávání v oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení. 2017.
-
HUBÁČEK, Petr, Radka FILIPČÍKOVÁ, Karel BÍLEK, Michal HRUBÝ a kolektiv. (2021). Dekontaminace zraněných osob. Olomouc.
-
KOBLIHA, Zbyněk, Tomáš ROZSYPAL a Emil HALÁMEK. (2024). Chemie bojových chemických látek. Brno.
-
NOVOTNÝ, Tomáš. (2021). Nesmrtící zbraně a další technické prostředky. Praha.
-
OTŘÍSAL, Pavel. (2019). Nové přístupy k ochraně proti zbraním hromadného ničení v operacích: vysokoškolská učebnice. Brno.
-
PITSCHMANN, Vladimír a kolektiv. (2011). Chemické zbraně a ochrana proti nim. Praha.
-
PITSCHMANN, Vladimír. (2012). Chemici v laboratoři a na bitevním poli: kapitoly z dějin chemických, toxinových a zápalných zbraní: období od roku 1914 do roku 1945. Praha.
-
PITSCHMANN, Vladimír. (2016). Chemická válka ve věku atomu a DNA: kapitoly z dějin chemických, toxinových a zápalných zbraní: období od roku 1945 do roku 2015. Praha.
-
POLÍVKA, Lubomír, Otakar J. MIKA a Jozef SABOL. (2017). Nebezpečné chemické látky a průmyslové havárie. Praha.
-
SLABOTINSKÝ, Jiří a Jakub VANĚK. (2020). Permeace toxických látek materiály OOP v teorii a praxi. Ostrava.
-
SLABOTINSKÝ, Jiří, Jakub VANĚK, Pavel ČASTULÍK a Stanislav FLORUS. (2024). Filtrační ochrana dýchání a povrchu těla. Brno.
-
STEC, Anna. (2024). Minimalizace expozice hasičů toxickým zplodinám požáru. Ostrava.
-
TUCKER, Jonathan B. (2025). Válka nervů: chemická válka od první světové války po Al-Káidu. Praha.
-
VĚŽNÍKOVÁ, Hana. (2019). Transport nebezpečných věcí. Ostrava.
-
ZAHRADNÍČEK, Radim. (2019). Důsledky vzniku radiačních, chemických a biologických událostí: studijní text. Brno.
-
ZAHRADNÍČEK, Radim, Kamil BEDNÁŘ a Petr ŽUJA. Zbraně hromadného ničení a ochrana proti nim: učebnice. Brno. 2023.
|