|
Vyučující
|
-
Lečbych Martin, doc. PhDr. Ph.D.
-
Dolejš Martin, PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Přesné a validní měření je nedílnou součástí každé empirické vědy, ovšem v psychologii je navíc i důležitou součástí samotné psychologické profese. Měření v psychologii a v sociálních vědách však naráží na celou řadu zásadních problémů. Přinejmenším není zcela jisté, jestli měřené konstrukty vůbec existují, a pokud ano, tak zda mají kvantitativní povahu. Téma a povaha psychologické diagnostiky, způsoby jejího ověřování a vůbec technická stránka celého procesu je proto součástí intenzivní diskuze již více než 100 let, přičemž v posledních dvou dekádách dochází k významnému paradigmatickému posunu. Vzhledem ke zmíněným obtížím byly vyvinuty měřicí a validizační postupy pro realizaci "validní" psychologické diagnostiky i v případech, kdy měřené konstrukty ve skutečnosti neexistují, ale je potřeba vytvořit jen nějaké "indexy" vhodné pro predikci budoucího chování. V posledních třiceti letech navíc zcela převážily antirealistické epistemologické přístupy, které dokonce úvahu o existenci měřených konstruktů zcela opouštějí coby zcela irelevantní. Ukážeme si však, proč je tento přístup problematický pro rozvoj kognitivních věd, jakkoli může být občas užitečný v diagnostické praxi. Cílem tohoto workshopu bude představit základní koncepty, jak uvažovat o kvalitě a vhodnosti měřicích nástrojů. Důraz bude kladen na různé teorie validity: od antirealistických přístupů založených na konstruktové validitě Cronbacha a Meehla či unifikované validitě Messickově, až po realistický ontologismus Borsboomův. Za tímto účelem budou po konceptuální stránce připomenuty i základní teorie měření, které umožňují parametrizovat testové skóry na základě pozorovaného chování respondentů. Představen bude také Lissitzův model pro hodnocení diagnostických metod v psychologické praxi včetně důležitých aspektů metod a praktických příkladů, založených na české adaptaci evropského recenzního modelu EFPA, budou poskytnuty konkrétní doporučení a postupy pro výběr diagnostického nástroje na základě účelu a očekávání psychologa. V posledních deseti letech se navíc ukazuje, že nízká kvalita měření v sociálních vědách je jednou z příčin tzv. replikační krize (či krize zobecnitelnosti). Pokusíme se proto ukázat, že úvahy o kvalitě a povaze měřicích nástrojů nejsou pouze teoretickým cvičením z filozofie či matematické statistiky, ale jsou naopak nezbytnou součástí kvalitní a moderní vědy. Ukážeme si konkrétní nedostatky stávající praxe a hlavně to, jakým způsobem tato omezení limitují zobecnitelnost výzkumných zjištění.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Přednášení, Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
- Domácí příprava na výuku
- 9 hodin za semestr
- Účast na výuce
- 9 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Hodnocení metod psychologické diagnostiky ve výzkumu i praxi Termín: 9. 11. 2022 Čas: 9:00 - 15:00 Místo: Informace pro DSP studenty: primárně určen pro studenty DSP pedagogická a klinické psychologie (nová i stará akreditace DSP) a bude jim započítán do povinností - ve STAGU pod zkratkou: PCH/92AW3 (pokud nepůjde zapsat ve stagu, nechám dle prezenční listiny následně zapsat). Přednášející: Mgr. Hynek Cígler, Ph.D.: Hynek Cígler je výzkumníkem na Katedře psychologie a Institutu pro výzkum dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Dizertační práci psal na povahu a možnosti měření matematických schopností, dnes se však primárně zabývá měřením v psychologii obecně a praktickým vývojem psychodiagnostických nástrojů. Zajímá se o kognitivní procesy používané při odpovídání na položky dotazníků a výkonových testů, fungování různých položkových formátů a jiných aspektů psychologických škál nebo na odpověďová zkreslení. Využívá postupů různých modelů s latentními proměnnými (teorie odpovědi na položku, item-factor analysis aj.) či teorie zobecnitelnosti, zaměřuje se na možnosti ověřování invariance, pokročilé odhady reliability a kognitivní modelování. V současnosti již pátým rokem vede výzkumný tým vyvíjející Testy školních dovedností BACH. Kromě toho je hlavním editorem časopisu Testfórum, zaměřeného primárně na hodnocení a posuzování diagnostických nástrojů v lokálním, českém a slovenském kontextu.
Zájem o problematiku psychodiagnostických metod a jejich koncepcí.
|
|
Předpoklady
|
Účast na workshopu (podpis v prezenční listině). Prostudovat odborné zdroje: Doporučená literatura a zdroje Teoretické články 1. Lilienfeld, S. O., & Strother, A. N. (2020). Psychological measurement and the replication crisis: Four sacred cows. Canadian Psychology, 61(4), 281-288. https://doi.org/10.1037/cap0000236 2. Flake, J. K., & Fried, E. I. (2020). Measurement Schmeasurement: Questionable Measurement Practices and How to Avoid Them. Advances in Methods and Practices in Psychological Science, 3(4), 456-465. https://doi.org/10.1177/2515245920952393 3. Lissitz, R. W., & Samuelsen, K. (2007). A Suggested Change in Terminology and Emphasis Regarding Validity and Education. Educational Researcher, 36(8), 437-448. https://doi.org/10.3102/0013189X07311286 4. Messick, S. (1995). Validity of psychological assessment: Validation of inferences from persons' responses and performances as scientific inquiry into score meaning. American Psychologist, 50(9), 741-749. https://doi.org/10.1037/0003-066X.50.9.741 5. Evers, A., Mu?iz, J., Hagemeister, C., Hstm?lingen, A., Lindley, P., Sjöberg, A., & Bartram, D. (2013). Assessing the quality of tests: Revision of the EFPA review model. Psicothema, 25(3), 283-291. https://doi.org/10.7334/psicothema2013.97 Ilustrační zdroje 6. Fried, E. I. (2017). The 52 symptoms of major depression: Lack of content overlap among seven common depression scales. Journal of Affective Disorders, 208, 191-197. https://doi.org/10.1016/j.jad.2016.10.019 Jiné zdroje 7. Flake, J.K., Fried, E., & Stoevenbelt, A.H. (2021). Psychology's crisis of confidence: Measurement edition. Metascience 2021. https://youtu.be/FPzVXqEV9Qo 8. Quantitude Podcast: https://quantitudepod.org/episodes/ - vybrané epizody o měření, např. S2E21, S1E22, S1E9, S3E16, případně letní dvoudílný speciál 2021.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta
Účast na workshopu (podpis v prezenční listině).
|
|
Doporučená literatura
|
|