|
Vyučující
|
-
Brázdová Toufarová Eva, PhDr.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Úvod do problematiky literárního překladu 2. Základní výbava literárního překladatele 3. Překladatelské strategie 4. Nejčastější překladatelské záludnosti 5. Překlad reálií 6. Překládání idiomů 7. kulturně specifické prvky 8. Rehabilitace, substituce, kompenzace 9. Kreativita během tvůrčího překladu 10. Překlad vulgarismů, slangu
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Demonstrace
|
|
Výstupy z učení
|
Studenti se seznámí se základními postupy uměleckého překladu s důrazem na nizozemskou jazykovou oblast. Studenti se naučí pracovat s teoretickými translatologickými texty v oblasti uměleckého překladu. Studenti aplikují nabyté teoretické poznatky v analýze vadných uměleckých překladů. Studenti aplikují nabyté teoretické poznatky v analýze kvalitních uměleckých překladů. Výstupem semináře je schopnost kompetentní kritiky uměleckého překladu z nizozemské jazykové oblasti.
|
|
Předpoklady
|
Znalost nizozemštiny na úrovni B2 ERR. Zevrubná znalost nizozemské literatury.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozbor portfolia studenta
|
|
Doporučená literatura
|
-
Hečko, B., Charous, E., & Charous, E. (2000). Dobrodružství překladu. Praha: Ivo Železný.
-
Krijtová, O. (1996). Pozvání k překladatelské praxi: kapitoly o překládání beletrie. Praha: Karolinum.
-
Levý, J., & Jettmarová, Z. (2012). Umění překladu. Praha: Apostrof.
-
Povejšil, J., Straková, V., Kufnerová, Z., Skoumalová, Z., & Poláčková, M. (1994). Překládání a čeština. Jinočany: H&H.
-
Ton Naaijkens, Cees Koster, Henri Bloemen, Caroiline Meijer. (2004). Denken over vertalen. tekstboek vertaalwetenschap. Nijmegen.
|