|
Vyučující
|
|
|
|
Obsah předmětu
|
1. Karel Marx a marxismus 2. Iracionalismus 19. století (A. Schopenhauer, S. Kierkegaard, F. Nietzsche) 3. Diskuse o povaze duchovních věd (naturalismus versus historismus, W. Dilthey, H. Bergson) 4. Vývoj fenomenologické filosofie 5. Fundamentální ontologie Martina Heideggera 6. Filosofická hermeneutika (Dilthey, Gadamer, Ricoeur) 7. Filosofická antropologie (Scheler, Gehlen, Plessner, Arendtová) 8. Filosofie dialogu a E. Lévinas 9. Existencialismus 10. Marxismus ve 20. století 11. Nové ontologické koncepce 20. století (Hartmann, Whitehead, Teilhard de Chardin) 12. Česká filosofie ve 20. století 13. Filosofie Jana Patočky
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení
|
|
Výstupy z učení
|
Kurs sleduje dějiny filosofie v 19. a ve 20. století s důrazem na směry, které jsou paralelní se striktním scientismem, pozitivismem a pozdější filosofií jazyka, nebo jsou s nimi dokonce v opozici. Všímá si dějin pohegelovské filosofie, rané filosofie člověka (Feuerbach, Marx) a romantické reakce na racionalismus osvícenství, jak vrcholí v iracionalistických směrech (Schopenhauer, Nietzsche Kierkegaard). Sleduje diskusi o povaze věd a všímá si rozvoje hermeneutiky a fenomenologie na přelomu století. Analyzuje dědictví fenomenologie v jejím filosofickém větvení (Heidegger, hermeneutika, existencialismus), souběžně pozoruje rozvoj antropologicky orientovaných disciplín (filosofická antropologie, personalismus, filosofie dialogu, strukturalismus) a pokusy o nové založení metafyziky. Kurz je zakončen přehledem české filosofie ve sledovaném období.
Student získá kompetence dané osnovou kurzu
|
|
Předpoklady
|
Kurs sleduje dějiny filosofie v 19. a ve 20. století s důrazem na směry, které jsou paralelní se striktním scientismem, pozitivismem a pozdější filosofií jazyka, nebo jsou s nimi dokonce v opozici. Všímá si dějin pohegelovské filosofie, rané filosofie člověka (Feuerbach, Marx) a romantické reakce na racionalismus osvícenství, jak vrcholí v iracionalistických směrech (Schopenhauer, Nietzsche Kierkegaard). Sleduje diskusi o povaze věd a všímá si rozvoje hermeneutiky a fenomenologie na přelomu století. Analyzuje dědictví fenomenologie v jejím filosofickém větvení (Heidegger, hermeneutika, existencialismus), souběžně pozoruje rozvoj antropologicky orientovaných disciplín (filosofická antropologie, personalismus, filosofie dialogu, strukturalismus) a pokusy o nové založení metafyziky. Kurz je zakončen přehledem české filosofie ve sledovaném období.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška
Kurs ukončen zápočtem a kolokviem formou diskuse na vylosované téma.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Augé, Marc. Antropologie současných světů , Atlantis, Praha 1999.
-
Baumann, Zygmund. Globalizace. Důsledky pro člověka , MF, Praha 1999.
-
Bělohradský, Václav. Mezi světy a mezisvěty , Votobia, Olomouc 1997.
-
Bergson, Henri. Čas a svoboda. Praha 1995.
-
Bourdieu, Pierre. (1998). Teorie jednání. Praha: Karolinum.
-
Lévi-Strauss, Claude. (2002). Myšlení přírodních národů , Dauphin, Praha 1996. Madrid: Alianza.
-
Patočka, Jan. Kacířské eseje k filosofii dějin. Praha 1990.
-
Sokal, Alain, Bricmont Jean. Intelektuální podvod , Aluze, revue pro literaturu, filosofii a jiné, 1/2000.
-
Welsch, Wolfgang. Estetické myslenie , Archa, Bratislava 1993.
-
Wilson, Edward O. O lidské přirozenosti , LN, Praha 1993.
|