Vyučující
|
|
Obsah předmětu
|
1. Fonetika: její předmět, rozdělení a spolupráce s jinými obory; ortoepie a ortofonie; norma a kodifikace; explicitní a náznaková výslovnost 2. Produkce řeči: popis dýchacího, fonačního a artikulačního ústrojí 3. Standardní podoba českého vokalického systému 4. Ráz, jeho podstata a způsoby využití 5. Standardní podoba českého konsonantického systému 6. Změny hlásek v proudu řeči: znělostní asimilace, artikulační asimilace, výslovnost dvou (foneticky) stejných hlásek, výslovnost dalších souhl. skupin a vybraných jednotlivých slov 7. Slabika, a slabičné typy v češtině 8. Slovní přízvuk a přízvukový takt, rytmus v češtině 9. Větný přízvuk a promluvový úsek, frázování 10. Větná melodie, popis hlavních melodických kadencí 11. Mluvní tempo a pauzy 12. Poruchy řeči, hlasová prevence 13. Akustické vlastnosti řečového signálu
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
|
Výstupy z učení
|
Systematický popis zvukové formy současné češtiny a praktické osvojení současné české ortoepické normy.
Stabilizovaná a kultivovaná výslovnost pro přípravu zejména na tyto profese: rozhlasový/televizní moderátor, tiskový mluvčí, politik.
|
Předpoklady
|
žádné
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Rozbor jazykového projevu studenta
písemný test
|
Doporučená literatura
|
-
BARTOŠEK, J. Kultura a technika mluvené řeči. Zlín: UTB, 2003.
-
Čechová, M. a kol. Čeština. Řeč a jazyk. ISV nakladatelství, Praha 1996.
-
HŮRKOVÁ, J. (1995). Česká výslovnostní norma.. Praha: Scientia.
-
LUKAVSKÝ, R. Kultura mluveného slova. Praha: Akademie múzických umění, 2000..
-
Palková, Z.:. Fonetika a fonologie češtiny. UK Praha 1994.
-
PETR, J. aj. Mluvnice češtiny I. Praha: Academia, 1986..
-
STRAHL, V. (1999). Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině.. Praha: UK.
-
STRAHL, V. Novinář před mikrofonem. (O mluveném slovu). Praha 1993..
|