|
Vyučující
|
-
Bína Daniel, doc. PhDr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Naratologie jako badatelská disciplína (narativ a jeho modely, narativita, základní narativní struktury) 2. Sémiotika jako cesta od znaků ke skutečnosti i jako základ naratologických analýz; znak a styl. 3. Hranice vyprávění, minimální podmínky vyprávění. Narativ, deskripce a argument v literatuře a ve filmu, intermedialita: definice a podmínky "přenositelnosti". 4. - 6. Vnitřní významové uspořádání narativu: (i) příběh, událost, děj (ii) čas a prostor nebo čas, nebo prostor?, (iii) typologie dějové kompozice, čas a prostor ve filmu; vztah filmu k jiným médiím (fotografie, zvuk); 7. - 9. Subjekty narativu: (i) diskursívní pozadí: vypravěč (typologie textových a mimotextových subjektů; "vyprávěné" a "nevyprávěné" zprostředkovávání: vyprávěcí způsoby; autoritativnost a typy vypravěčských komentářů; kompetence, reflektor, hledisko a fokalizace; vědění, vyslovení a ukázání; způsob, hlas), (ii) postavy (uzavřené a otevřené konstrukty postav; postava jako paradigma vlastností; postava jako nositel vědomí; postava jako element vyprávění; subjekt a objekt), (iii) postava, vypravěč a autor ve filmu. 10.-11. Problém reference (re-prezentace a mimotextové odkazování): a) odkazování k aktuálnímu světu a problém referentu: autentifikace a identifikace, fikční proti faktuálnímu - k ontologii světů b) intertextovost, intratextovost, metatextovost, c) paratextové rysy a jevy narativního textu; realismus v literatuře filmu (médium - forma - text); 11.-12. Text jako vyprávění, od vyprávění k textu (konkrétní analýzy)
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Teorie intermediality se nezabývá jednotlivými médii: literaturou, filmem, výtvarným umění, videem, hudbou, digitálními médii nebo audiovizuálním jazykem jako oddělenými žánry a fenomény, ale hledá a propojuje významy právě v prostoru "mezi" (inter-média). Intermedialita se projevuje buď jako charakter tzv. "hybridních" (smíšených) médií v dějinách, nebo jako reflektovaný umělecký a teoretický program a nástroj zkoumání. Podle definice jde o "projev vztahů dvou či více mediálních forem, které vstupují do vzájemné fúze, v níž je lze těžko od sebe oddělit a vrátit jim původní autonomii. Intermediální vztahy lze nalézt například v rovině obrazu, zvuku, textu nebo jde o narativní struktury a vztahy mezi různými formálními principy; v rovině technologických, průmyslových, ekonomických aj. fúzí, v míšení percepčních návyků a horizontů, odkazujících k širšímu technologickému a kulturnímu kontextu produkce a recepce různých médií. Kurs si klade za cíl podat komentář (příp. analýzu) vybraných problémů z výše naznačeného širokého pole vztahů mezi jednotlivými diskursivními formacemi. Důraz bude kladen především na literaturu a film jako dominantní diskursy (první jako zástupce statického verbálního, druhý dynamického audiovizuálního).
Základní orientace v naratologickém myšlení. Osvojení konceptů a jejich aplikace při analýze narativu.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Esej
Požadavky k zápočtu: - pravidelná aktivní účast v semináři - příprava na semináře (znalost zadaných textů) Požadavky k udělení kolokvia: - esej na dohodnuté téma (5 normostran) a její obhajoba
|
|
Doporučená literatura
|
-
Auerbach, E. Mimesis. Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách.Praha 1998.
-
Brémond, C. Logique du récit, Seuil, Paris 1973.
-
Genette, G. Narative Discourse: An Essay in Metod, Cornell Univ. Press, Ithaca 1979.
-
Homoláč, J. (1996). Intertextovost a utváření smyslu textu. Praha.
-
Metz, Ch. Imaginární signifikant: Psychoanalýza a film.Praha 1991.
-
Rimmon-Kenan, S. Poetika vyprávění. Brno 2001.
-
Ryan, M.L. Narrative across Media: The Languages of Storytelling (Frontiers of Narrative), University of Nebraska Press, Lincoln 2004.
-
Schmid, W. Narativní transformace. Praha-Brno 2004.
|