|
Vyučující
|
-
Foretová Petra, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Struktura předmětu (přehled témat): 1. ÚVOD DO ZKOUMÁNÍ KOMUNIKACE. Historie zkoumání komunikace v rámci jednotlivých disciplín. Monodisciplinární, interdisciplinární a transdisciplinární zkoumání komunikace. Komunikační studia jako vědecká disciplína nebo pole zkoumání? 2. PŘÍSTUPY A PARADIGMATA ZKOUMÁNÍ KOMUNIKACE. Základní pojmy teorie vědy: paradigma, teorie, koncept, metodologie, metoda. Humanitní vs. sociální ědy. Tvrdá a měkká teorie. Kvalitativní vs. kvantitativní výzkum. Humanitní vs. sociální vědy. 3. KOMUNIKAČNÍ STUDIA JAKO VĚDECKÁ DISCIPLÍNA. Základní tradice zkoumání komunikace (T. Craig). Rétorická, sémiotická, fenomenologická, kybernetická , sociálněpsychologická a sociokulturní tradice, tradice kritické teorie; 4. ZÁKLADNÍ METODY A MODY EMPIRICKÉHO ZKOUMÁNÍ KOMUNIKACE. Zkoumání komunikace v tradici empirického výzkumu (texty, zvukové nahrávky, videozáznamy, rozhovory). Kvalitativní vs (a) kvantitativní metody/techniky zkoumání (Silverman); 5. PRAGMATIKA. PRAGMATICKÉ ASPEKTY KOMUNIKAČNÍHO PROCESU. Teorie řečových aktů. Princip kooperace. Analýza zdvořilosti, současné teorie zdvořilosti. Kritika pragmalingvistických přístupů (z pohledu kritické analýzy diskursu). 6. PARADIGMATA ZKOUMÁNÍ NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE. Multimodální analýza diskurzu vs. sémiotické přístupy vs. sociálně psychologický přístup k neverbální komunikaci. 7. MOŽNOSTI ZKOUMÁNÍ VERBÁLNÍ KOMUNIKACE. komunikace vs. interakce (interakční, diskurzivní a strukturální přístupy k verbální komunikaci). 8. SPECIFIKA ZKOUMÁNÍ VERBÁLNÍ KOMUNIKACE. Vlastnosti komunikace technicky zprostředkované. Vliv technologie na povahu interakce. 9. MOŽNOSTI ANALÝZY DIALOGU/KONVERZACE. dialog přirozený vs. dialog konstruovaný výzkumníkem; specifika zkoumání dialogu; typy analýz dialogu; zkoumání dialogu na poli etnometodologie; Garfinkel, Hoffman, Sacks; analýza dialogu, konverzační analýza a/vs. analýza diskursu).
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je seznámit studenty se základními poznatky týkajícími se vědeckého přístupu ke komunikaci. Studenti budou seznámeni se základními přístupy ke zkoumání komunikace. Budou jim představeny základní teorie a metody zkoumání Kurs upozorňuje také na úskalí komunikačních výzkumů a metodologické problémy jednotlivých přístupů.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška, Analýza výkonů studenta
Podmínky k udělení zápočtu a zkoušky: 1) Pravidelná docházka ? účast na přednáškách je povinná. Povoleny jsou max. 2 absence bez omluvy, příp. 3. a 4. absenci je možno omluvit (a nahradit splněním přiměřeného zvláštního úkolu) pouze tehdy, doložíte-li skutečnost, že jste chyběli z vážných důvodů (nemoc, studijní pobyt mimo UP aj.). Je-li vám předem známo, že budete z vážných důvodů chybět na přednášce, jste povinni se omluvit (nejlépe mailem) nejpozději den předem. 2) Úspěšné zvládnutí zápočtového testu (75%) a závěrečné zkoušky. Upřesnění požadavků: a) zápočtový test: test (10 otázek) bude ověřovat porozumění a osvojení si základních pojmů z oblasti teorie komunikace. Požadavky na test budou včas zveřejněny v Moodlu. b) zkouška bude probíhat písemně skládá se ze 2 široce koncipovaných otázek vycházející z okruhů ke zkoušce. Zkouška trvá 60 minut. Kurz Metody a techniky výzkumu má svoji virtuální podporu ve výukovém portálu katedry žurnalistiky ? v Moodlu a je tak plnohodnotnou součástí naší výuky. Je tedy povinností každého studenta se do tohoto kurzu a sledovat po celou dobu konání našeho kurzu i dění v Moodlu. Zde také budou vyvěšovány aktuální informace týkající se organizačních záležitostí tohoto kurzu, stejně tak je Moodle využíván k zavěšování materiálů k výuce.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Carey, J. (1989). Communication as culture. Essays on Media and society.. London.
-
Craig, T. (1999). Communication theory as a field. Communication Theory, 9(2), 199-161..
-
Eco, U. (1995). Interpretácia a nadinterpretácia. Bratislava.
-
Eco, U. (2010). Lector in fabula. Praha.
-
Fay, B. (2002). Současná filosofie sociálních věd. Praha.
-
Griffin, M. (2008). First Look at Communication Theory. New York.
-
Hendel, J. Kvalitativní výzkum. Praha 2006.
-
Hubík, S. (1994). K postmodernismu obratem k jazyku. Boskovice: Albert.
-
Chandler, D. (2002). Semiotics: The Basics.. Oxon.
-
KOŘENSKÝ, J., HOFFMANOVÁ, J., JAKLOVÁ, A., MÜLLEROVÁ, O.: . Komplexní analýza komunikačního procesu a textu. České Budějovice.
-
NORDENSTRENG, K. (2007). Discipline or Field? Soul-searching in Communication Research. Nordicom Review, Jubilee Issue, s. 211?222..
-
Punch, F. K. (2009). Úspěšný návrh výzkumu. Praha.
-
Silverman, D. (2005). Interpreting Qualitative Data: Methods for Analysing Talk, Text and Interaction. London.
-
Silverman, D. (2005). Jako robiť kvalitatívny výskum: praktická príručka. . Bratislava.
-
Trampota, T., Vojtěchovská, M. (2010). Metody výzkumy médií. Praha.
-
Vybíral, Z. (2009). Psychologie komunikace. Praha: Portál.
|