|
Vyučující
|
-
Stejskal Jan, doc. Mgr. M.A., Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Kultura a její interpretace (etymologie, tradiční definice pojmu a jeho sémantická expanze, teorie vysoké a nízké kultury, teorie propadání, objevení lidové kultury) 2. Symbolická geografie a (kulturní) budování Evropy I (římské právo, křesťanství) 3. Symbolická geografie a (kulturní) budování Evropy II (objevování, "westernizace" a disciplinace evropských periferií 4. Obrana evropské kultury? Židé a Turci, aneb obraz druhého 5. Evropské utopie jako součást platónské tradice? 6. Společenská smlouva jako evropský fenomén? 7. Vznik veřejného mínění, expanze médií a jeho důsledky 8. Evropské filozofie dějin (Vico, Hegel, Marx) 9. Teorie pokroku a modernizace 10. Evropský univerzalismus a jeho globální expanze od 16. století 11. Objevení lidu a evropský způsob vytváření národních identit 12. Evropa a Rusko. Nekonečný příběh? 13. Vývoj politického jazyka a dějiny pojmů (revoluce, národ, přirozené právo, stát atd.)
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
|
Výstupy z učení
|
Kurs je veden otázkou: Existuje evropská kultura? V průběhu posledních 70. let došlo k redefinici a sémantickému rozšíření termínu kultura. Pod vlivem antropologického, sociologického a etnologického výzkumu je dnes kultura převážně vykládána jako systém sdílených významů, hodnot, postojů a symbolických forem v jakékoliv sféře života společnosti. Kurs analyzující vývoj evropské kultury od pozdní antiky do počátku 21. století, odráží toto pojetí, jež je obvykle nazýváno kulturální historií, novou kulturní historií či sociokulturními dějinami. Bude se zabývat otázkou, zdali lze geografický prostor Evropy vymezit kulturně, tj. existencí jednotné či společné kulturní tradice a minulosti. Po teoreticky zaměřeném úvodu (teorie kultury, symbolická geografie Evropy) se náplň kursu soustředí na dvě základní oblasti - na umělý proces vytváření Evropy jako jednotného kulturního a civilizačního prostoru od období pozdní antiky do 21. století a na rozbor jevů a procesů, které jsou obvykle chápány jako atributy evropské (popřípadě západní) kultury (křesťanství, římské právo, urbanizace, modernizace, pokrok, vznik veřejného mínění, formování moderního národa, přirozená práva, vývoj vědy, filozofie dějin atd.).
Širší chápání termínu kultura a schopnost kritické analýzy pojmu "evropská kultura a identita"
|
|
Předpoklady
|
Schopnost kritického myšlení a textové analýzy.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška, Esej, Analýza výkonů studenta
Požadavky k zápočtu: Analytická esej na vybrané téma (3-5 stran) Požadavky ke zkoušce: Ústní/písemná zkouška bude vycházet z probíraných okruhů a doporučené literatury.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Benedict Anderson. Imagined communities (New York: 1994).
-
Břetislav Horyna. Idea Evropy (Praha: 2001).
-
Edmund Burke. Reflections on the Revolution in France (London: 1997).
-
Francis Fukuyama. End of History and the Last Man (New York: 2002).
-
Immanuel Wallerstein. Evropský univerzalismus (Praha: 2008).
-
Larry Wolff. (1994). Inventing Eastern Europe. Stanford.
-
Maria Todorova. Imagining Balkans (London: 2004).
|