|
Vyučující
|
-
Hubík Stanislav, prof. PhDr. CSc.
|
|
Obsah předmětu
|
nespecifikováno
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
|
Výstupy z učení
|
Předmět je koncipován jako kombinace přednášek a seminářů a jeho cílem je jednak prohloubit vědění studentů o klíčových epistemologických přístupech k analýze médií, kultury a komunikace, jednak toto vědění využít pro specifikaci a realizaci vlastního badatelského záměru (disertační práci). Součástí předmětu je proto průběžná aktivita studenta, a výstupem před samotnou zkouškou pak i písemné práce, v níž se bude student specializovat na téma své disertační práce, tj. konceptualizovat jej z hlediska problematiky probírané v rámci předmětu v souladu se svou výzkumnou orientací. Pozornost bude věnována jednotlivým paradigmatickým tradicím multiparadigmatického a interdisciplinárního, multidisciplinárního či postdisciplinárního oboru, základní obsahovou strukturu předmětu však představuje tematizace výhod/předností a limitů/nedostatků volby konkrétních epistemologických, metodologických a analytických přístupů ke zkoumání v oblasti mediálních a kulturálních studií, které jsou charakteristické "otupováním tradičních dichotomií" makro-mikro/kvanti-kvali/synchronní-diachronní/subjekt-objekt atd. Tematizovány budou rovněž současné specifické (epistemologické) přístupy k analýze médií a kultury (postpozitivismus, kritická analýza, konstruktivistické a pragmatistické přístupy atd.), stejně jako problematika aktuálně využívaných specifických metod analýzy mediálních a kulturních textů (kritická diskursivní analýza, etnometodologie apod.). Předmět tak poskytne studentům hlubší vědění, na jehož základě budou moci téma, které si zvolili pro svou disertační, práci analyzovat relevantním způsobem a minimalizovat tak problémy plynoucí z volby nevhodné metodologie.
|
|
Předpoklady
|
Koncepce kursu vychází z faktu, že začínající studenti doktorského studia 1. již dříve plně zvládli základní problematiku metodologie výzkumné práce, k čemuž prostudovali přinejmenším následující odborné publikace: DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2000. HENDL, J. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2005. HUBÍK, S. Hypotéza. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2006. PUNCH, K. F. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál, 2008. PUNCH, K. F. Základy kvantitativního šetření. Praha: Portál, 2008. SILVERMAN, D. Jako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava: Ikar, 2005. STRAUSS, A., CORBINOVÁ, J. Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert, 1999. SURYNEK, A. et al. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001. ed. podobné publikace. 2. jsou schopni vypracovat návrh výzkumu* podle schématu: - cíl výzkumu - strategická výzkumná otázka - dílčí výzkumné otázky - popis výzkumné situace: subjekt výzkumu/předmět výzkumu/objekt výzkumu - popis výzkumných postupů: strategie výzkumu (kvantitativní/kvalitativní, exogenní/endogenní), metody výzkumu, techniky výzkumu 3. jsou schopni teoreticky vysvětlit pojmy: abstrakce - abstraktní - analýza - dedukce - deduktivní - definice - empirie - empirický - explanace - explikace - extenze - falsifikace - hypotéza - indukce - induktivní - intenze - klasifikace - metoda - metodologie - paradigma - pojem - soud - teorie - vědy reálné - verifikace - vědy formální - výrok - výzkum Studenti před prvním setkáním povinně nastudují následující texty: - GUBA, E. G., LINCOLN, Y. S. Competing Paradigms in Qualitative Research. In: DENZIN, N., LINCOLN, Y. S., eds. The Sage Handbook of Qualitative Research. London: SAGE Publications, 2005. - http://www.uncg.edu/hdf/facultystaff/Tudge/Guba%20&%20Lincoln%201994.pdf - FEYERABEND, P. Rozprava proti metodě. Praha: Aurora, 2001. - HACKING, I. Sociálna konštrukcia - ale čoho? Bratislava: Anthropos, 2006. - KUHN, T. S. Struktura vědeckých revolucí. Praha: Oikoymenh, 1997. - POPPER, K. R. Logika vědeckého zkoumání. Praha: Oikoymenh, 1997. Uvedené texty je třeba studovat pod zorným úhlem níže uvedených úkolů.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
K zakončení předmětu student splní dva úkoly, jejichž splněním vznikne metodologické východisko doktorské disertační práce. Student/ka vysvětluje a obhajuje volbu výzkumné strategie, výzkumných metod a výzkumných technik na teoretické úrovni odpovídající nárokům doktorského studia. Výsledky následujících dvou úkolů mohou být v disertaci prezentovány jako samostatná "metodologická" kapitola. ÚKOL 1: Popište předmět vašeho výzkumu, cíl vašeho výzkumu a strategickou výzkumnou otázku z pozic následujících paradigmat: pozitivismu, postpozitivismu, konstrukcionismu a participačního paradigmatu. POSTUP Postupně popíšete odpovídající charakteristiky předmětu výzkumu v každém paradigmatu z hlediska ontologie, epistemologie, metodologie, výzkumného cíle a strategické výzkumné otázky. NAPŘÍKLAD: Předmětem vašeho výzkumu jsou výklady určité situace (S) v denním tisku. Vaším úkolem je popsat ontologické, epistemologické a metodologické charakteristiky (S) a následně cíle výzkumu a strategickou výzkumnou otázku z hlediska a) pozitivistického, b) postpozitivistického, c) konstrukcionistického a d) participačního paradigmatu. Výsledky své práce zpracujete formou vědecké studie. Nejprve si však musíte ujasnit - pomocí odborné literatury - co je to ontologie, co je to epistemologie, co je to metodologie, a co jsou to paradigmata výzkumu. Doporučená osnova studie k ÚKOLU 1 : 1. jednoduchý popis předmětu výzkumu; případně definice předmětu výzkumu; 2. stručná charakteristika pozitivistického výzkumného paradigmatu, opřená o citáty z pramenné odborné literatury; 2.1 ontologický popis předmětu výzkumu v pozitivistickém paradigmatu; 2.2 epistemologický popis předmětu výzkumu v pozitivistickém paradigmatu; 2.3 metodologický popis předmětu výzkumu v pozitivistickém paradigmatu; 2.4 cíl výzkumu v pozitivistickém paradigmatu; 2.5 strategická výzkumná otázka v pozitivistickém paradigmatu; 3. stručná charakteristika postpozitivistického výzkumného paradigmatu, opřená o citáty z pramenné odborné literatury; 3.1 ontologický popis předmětu výzkumu v pospozitivistickém paradigmatu; 3.2 epistemologický popis předmětu výzkumu v postpozitivistickém paradigmatu; 3.3 metodologický popis předmětu výzkumu v postpozitivistickém paradigmatu; 3.4 cíl výzkumu v pozitivistickém paradigmatu; 3.5 strategická výzkumná otázka v postpozitivistickém paradigmatu; 4. stručná charakteristika konstrukcionistického výzkumného paradigmatu, opřená o citáty z pramenné odborné literatury; 4.1 ontologický popis předmětu výzkumu v konstrukcionistickém paradigmatu; 4.2 epistemologický 4.3 metodologický 4.4 cíl výzkumu 4.5 strategická 5. stručná charakteristika participačního výzkumného paradigmatu, opřená o citáty z pramenné odborné literatury; 5.1 ontologický 5.2 apod. jako výše 5.3 apod. 5.4 apod. 5.5 apod. Doporučený rozsah studie k ÚKOLU 1: 15-20 stran (řádkování 2). ÚKOL 2: Na základě výsledků z ÚKOLU 1 zvolte výzkumné paradigma, výzkumné metody a výzkumné techniky, které jsou podle vašeho názoru pro výzkum daného předmětu nejvhodnější, a teoreticky argumentujte ve prospěch vaší volby. Doporučená osnova studie k ÚKOLU 2 : 1. srovnání formulací strategických výzkumných otázek (2.5, 3.5 ) s formulacemi cílů výzkumu (2.4, 3.4 ) z hledisek efektivnosti, objevnosti, pracnosti atd. výzkumu; 2. volba strategické otázky a cíle výzkumu - teoretická a praktická argumentace ve prospěch této volby; 3. volba výzkumných metod a technik - teoretická a praktická argumentace ve prospěch této volby; 4. stručné shrnutí 1-3. Doporučený rozsah studie k ÚKOLU 1: 4-5 stran (řádkování 2). * výraz "výzkum" je užíván v širokém slova smyslu, jak k označení empirického výzkumu (například měření intenzity nějakého jevu), tak k označení teoretického výzkumu (například srovnání různých interpretací nějakého jevu)
|
|
Doporučená literatura
|
-
Berger, A. A. Media and communication research methods: an introduction to qualitative and quantitative approaches.
-
Gibson, B., & Hartman, J. Rediscovering grounded theory.
-
Knapp, H. (2014). Introductory statistics using SPSS. Thousand Oaks, Calif: SAGE Publications.
-
Mareš, P., Rabušic, L., & Soukup, P. Analýza sociálněvědních dat (nejen) v SPSS.
-
Sedláková, R. (2014). Výzkum médií: nejužívanější metody a techniky. Praha: Grada.
|