|
Vyučující
|
-
Pechal Zdeněk, prof. PhDr. CSc.
-
Komendová Jitka, doc. Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Vznik, geneze a teorie románu. Dvě protikladné koncepce vzniku románu (ve starověku a v renesanci). Románová kontinuita a diskontinuita. Počátky románové teorie v klasicismu. Nástin vývoje románového žánru v euroamerickém kulturním okruhu. Vývoj románové teorie ve 20. století. Česká teorie románu. Počátky ruského románu a různé koncece jeho vzniku a vývoje. Cizí a autochtonní kořeny ruského románu. Specifikum ruského románu jako projev tzv. prae-post efektu ruské literatury. Autochtonní kořeny ruského románu ve středověku: byliny, epika, válečná povídka, letopisy, hagiografie, cestopisy. Uzlové body ve vývoji ruského románu: Život protopopa Avvakuma jím samým napsaný a Karamzinovy Dopisy ruského cestovatele. Ruské napodobeniny evropského románu v 18. a 19. století: otec a syn Eminové, Čulkov, Narežnyj. Vývoj ruské střední a drobné prózy 18. a první poloviny 19. století. Verš a román: tvar Puškinova Evžena Oněgina Transformace konfesionálního, pikareskního a historického modelu Různé způsoby vzniku ruského románu: Puškin - Lermontov - Gogol - Turgeněv - Gončarov - Lev Tolstoj - Dostojevskij Syntetizující úloha naturální školy Tři románové typy "zlatého věku": L. N. Tolstoj - F. M. Dostojevskij - N. S. Leskov Analýza tvorby nejvýznamnějších ruských romanopisců 19. století: I. S. Turgeněv, L. N. Tolstoj, F. M. Dostojevskij Revolučnědemokratický a narodnický román Existoval v Rusku naturalistický román? Evoluce a dezintegrace ruského románu v druhé polovině 19. století: A. P. Čechov Ruský modernistický román: Merežkovskij, Bělyj, Arcybašev, Brjusov Pohyb románové žánru v ruské próze 20.- 30. let 20. století: návrat dějovosti, experiment se syžetem, monumentalizace a historizace 30. let. Ruské románové typy 20. století: Gorkij - Zamjatin - Bunin - Šolochov - Bulgakov - Platonov - Pasternak Vývoj ruského románu v druhé polovině 20. století: ruský román v SSSR a v emigraci, obnova konfesního románu, útěk do tradice ("vesnická próza") a minulosti (historiosofický román). "Navrácený román" období glasnosti, perestrojky a katastrojky Ruský román a postmodernismus Tradičnost a experimentálnost ruského románu v komparativním pohledu
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
nespecifikováno
|
|
Výstupy z učení
|
Disciplína se věnuje nejvýznamnějším osobnostem ruské literární vědy a jejich přínosu pro současný stav poznání myšlení o literatuře. Pozornost je věnována především metodologickým problémům a chápání důležitosti jednotlivých myšlenkových koncepcí pro současnou literární vědu. Jádrem disciplíny jsou následující osobnosti ruské literární vědy: Averincev, Bachtin,Vinogradov, Žirmunskij, Lichačov, Losev, Lotman, Meletinskij, Potěbňa, Propp, Toporov, Tyňanov, Ejchembaum, Šklovskij aj.
|
|
Předpoklady
|
Znalost teorie literatury na úrovni Bc. Mgr. studia. Znalost dějin ruské literatury 19. a 20. století. Splnění podmiňujícího předmětu Vybrané kapitoly z ruské literatury.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bachtin, M. M. Román jako dialog. Praha 1980.
-
Lotman, J. Štruktúra umeleckého textu. Bratislava 1990.
-
Propp, V. Morfologie pohádky. Praha 1970.
-
Šklovskij, V. Teorie prózy. Praha 1933.
-
Zima, Peter V. Literární estetika. Olomouc 1998.
|