|
Vyučující
|
-
Pechal Zdeněk, prof. PhDr. CSc.
|
|
Obsah předmětu
|
1) Obecné otázky Literatura a její společenské funkce Literární věda, její struktura, blízké a pomocné vědní disciplíny 2) Literárněvědné metody mj. filologická, impresionistická, biografická, sociologicko-pozitivistická, psychologické metody (A. Potebňa, W. Dilthey, S. Freud, C. G. Jung aj.), imanentní metody (ruská formální škola, New Criticism, různé podoby strukturalismu, postrukturalistické metody ? hermeneutika, dekonstruktivismus aj. Postmoderní kontext. Ruská literární kritika a věda v 19. a na počátku 20. století. 3) Literární teorie Literární teorie a poetika Teorie verše Teorie prózy Teorie dramatu 4) Literární komparatistika Přehled vývoje komparatistiky Biliterárnost, polyliterárnost a větší srovnávací celky Kontaktologie ? typologie Světová literatura Různé koncepce srovnávací literatury Generální komparatistika Areálové pojetí komparatistiky Různé koncepce srovnávacích studií 5) Literární genologie Žánrová systematika Teorie literárních žánrů Teorie románu 6) Literární směry Pojmy, definice, autoři, texty 7) Současný stav literární vědy Areálovost a integrace filologie a sociálních věd jako nový aspekt literární vědy
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Disciplína je zaměřena na popis, analýzu a výklad struktury literárního díla, jeho estetiku a komplexní interpretaci. Výklad klíčových pojmů (autor, vypravěč, tematické složky, čas a prostor literárního díla, postavy, kompozice, versologie, literární druhy a žánry atd.) - je směrován tak, aby bylo zřejmé, že každá dílčí složka se podílí na utváření celkového významu, který není ukončen, ale neustále se děje prostřednictvím znakovosti. Význam díla je pak vytvářen interakcí autora, textu a čtenáře. Strukturní provázanost literárního díla je viděna jak z hlediska jejího vývoje, tak z hlediska problémů interpretačně-analytických. Od Platóna a Aristotela jako tradičních počátků výklad přechází k osvícenství, Kantovi, Hegelovi, pozitivismu a ke skupině vlivných škol 20. století, jako je fenomenologie, psychoanalýza, strukturalismus, sémiotika, hermeneutika, marxismus, intertextualita, dekonstrukce a genetická kritika.
Znalost literárněvědné teorie a orientace v jejích problémech.
|
|
Předpoklady
|
Znalost Teorie literatury na úrovni magisterského studia.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška
Kompletní zpracování daného tématu a jeho obhájení na semináři.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Veselovskij, A. N.: Historická poetika. Bratislava 1992.; Wellek, R. - Warren, A.: Teorie literatury. Olomouc 1996.; Welsch, W.: Naše postmoderní moderna. Praha 1993.; Wollman, S., Česká škola literární komparatistiky. Praha 1989.; Žilka, Tibor: Postmoderná semiotika textu. Nitra 2000..
|