Vyučující
|
|
Obsah předmětu
|
Analýza vybraných děl Puškina, Gogola, Lermontova, Dostojevského, Turgeněva, Gončarova, Tolstého, Čechova.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
Výstupy z učení
|
Jsou sledovány různé možnosti interpretací daného díla, proměny chápání konkrétního textu od 19. století až po zkostnatělé interpretace sovětských učebnic a následnou snahu o "nekanonické" chápání daného díla. U vybraných děl jsou analyzovány rovněž interpretace formou dramatizace či filmového zpracování. Disciplína má vést k hlubšímu porozumění specifik ruské literatury 19. století. Jsou hledány příčiny, proč ruská literatura druhé poloviny 19. století už ve své době začala být vnímána jako jeden z vrcholů evropské literatury, a možná vysvětlení její inspirativnosti pro světovou literaturu 20. století.
Student se detailně obeznámí s hlavními projevy ruského umění 19. a 20. století v jeho dynamice a mnohotvárnosti.
|
Předpoklady
|
Kurz vyžaduje důkladnou obeznámenost s dějinami literatury 19. a 20. století, dobrou orientaci v historickém vývoji Ruska a přehled o vývoji moderní evropské kultury.
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška
aktivní účast na seminářích (diskuse, referát, studium doporučených textů) s maximálním počtem absencí za semestr 2 týdny úspěšné vykonání písemné zápočtové práce
|
Doporučená literatura
|
-
(2011). Fenomen Gogolja. Moskva.
-
Genologie a proměny literatury. Brno 1998..
-
Russkaja proza konca XX veka. Red. Koljadič, T.M. Moskva Academia 2005..
-
Pechal, Z. (2011). Fenomén živlu v ruské literatuře. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
-
Pospíšil, I. Román znovuzrozený. Brno 2006..
-
Svatoň, V. Z druhého břehu (studie a eseje o ruské literatuře). Torst. Praha 2002. .
-
Zadražilová, M. Ruská literatura přelomu 19. a 20. stol. Praha 1995..
|