|
Vyučující
|
-
Komendová Jitka, doc. Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Otázka etnicity v dějinách Evropy. Nacionalismus. Národnostní politika v Ruském impériu a SSSR. Národnostní politika v postsovětském období. Dějiny Ruska prizmatem postkoloniálních studií. Ugrofinové v Ruské federaci. Židé. Tataři. Kalmyci. Kavkazské národy. Expanze Ruska na Kavkaz. Etnika Sibiře a problém akulturace. Původní obyvatelé a globalizace. Ekologická antropologie. Etnický aspekt v dnešní ruské armádě. Etnika Střední Asie. Politické vs. etnické členění regionu.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem semináře je seznámení s historickým vývojem, kulturou a současným postavením vybraných etnik SNS. Vzhledem k dominantnímu důrazu na východoslovanská etnika v rámci ostatních disciplín je tento seminář zaměřen zejména na neslovanské národy SNS. Smyslem disciplíny není poskytnutí slovníkového přehledu jednotlivých národů SNS, nýbrž porozumění problematice koexistence v rámci multietnického a multikulturního státu, otázce dialogu kultur nebo naopak odhalení kořenů etnické či konfesijní nenávisti. Vedle etnik, která dnes patří k velmi početným a hrají významnou roli v životě RF či SNS, je pozornost věnována i národům, které měly významné postavení v historii a vytvořily pozoruhodnou kulturu, avšak postupnou asimilací téměř zanikly. Vedle procesů národního uvědomění a úsilí o sebeurčení tak studenti poznávají i opačný proces zániku etnik a případné snahy o jejich revitalizaci.
Student získá orientaci v otázkách historického vývoje, kultury a současného postavení vybraných etnik SNS.
|
|
Předpoklady
|
Základní orientace v dějinách východní Evropy, zejm. s důrazem na novověk a 20. století.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Písemná zkouška
aktivní účast na seminářích (diskuse, referát, studium doporučených textů) s maximálním počtem absencí za semestr 2 týdny; úspěšné vykonání písemné zápočtové práce (zápočtovou práci je možno konat pouze třikrát)
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bělka Luboš. (2002). Tibetský buddhismus v Burjatsku. Brno.
-
Boukal Tomáš. Cesta lesem: Mansové v perspektivě reflexivní ekologické antropologie. Pardubice. 2018.
-
Boukal Tomáš. Posvátná krajina v představách původních obyvatel Sibiře. In Krajina jako antropologická čítanka. Praha. 2016.
-
Boukal Tomáš. (2021). Původní obyvatelé a globalizace. Červený Kostelec.
-
Boukal Tomáš. (2003). Torava. Příroda a lidé, vyprávění sibiřských lovců. Praha.
-
Brzáková Pavlína, Voronov Vitalij. (2002). Cesta medvěda. Mýty, pohádky a příběhy tunguzských Evenků. Praha.
-
Eliade Mircea. (1997). Šamanismus a nejstarší techniky extáze. Praha.
-
Sljozkin Jurij. (1994). Arktičeskie zerkala: Rossija i malyje narody Severa. Moskva.
-
Šatava, L. (2001). Jazyk a identita etnických menšin. Praha.
-
Šnirel´man V.A. Etnogenez i identičnosť: nacionalističeskije mifologii v sovremennoj Rossiji, Etnografičeskoje obozrenie 4/2003, s. 3-14.
-
Vydra Z., Řoutil M., Komendová J., Hloušková K., Téra M. (2017). Dějiny Ruska. Praha.
-
Zubov Andrej. (2014). Dějiny Ruska 20. století, díl 1-2. Praha.
|