|
Vyučující
|
-
Pálušová Martina, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Studenti se seznámí se specifiky tlumočení, základními typy tlumočení, odlišnostmi mezi překladatelskou a tlumočnickou činností a s postavením tlumočení v rámci translatologie. Pozornost je věnována teoretickým koncepcím tlumočení, jeho klasifikacím, tradicím a základním postupům. Další část předmětu se zaměřuje na tlumočnické postupy a práci s textem při tlumočení. Probírány jsou otázky vztahu formy a obsahu, komprese sdělení, identifikace dominant, stylizace a restylizace projevu v cílovém jazyce, práce se synonymy, generalizací a dalšími prostředky umožňujícími rychlou a funkční reprodukci sdělení. Výuka se věnuje paměti a pozornosti v konsekutivním tlumočení, rozdílům mezi vysokou konsekutivou a doprovodným tlumočením, roli krátkodobé a dlouhodobé paměti a metodám jejich tréninku. Součástí jsou praktická cvičení zaměřená na paměť, rozdělení pozornosti, asociace, práci s klíčovými informacemi, kompresi a reformulaci sdělení. Zvláštní pozornost je věnována přípravě tlumočníka na zakázku, zejména věcné a jazykové přípravě, práci s terminologií, briefingem, glosářem, lexikálně-sémantickými poli a automatismy. Studenti se seznamují také se strategiemi řešení neznámé terminologie během tlumočnického výkonu. Samostatným tématem je notace v konsekutivním tlumočení, její principy, systémy a strategie. Studenti si prakticky zkoušejí základní techniky tlumočnické notace a učí se volit takový notační systém, který odpovídá charakteru sdělení i jejich individuálním potřebám. Předmět dále představuje základní otázky simultánního tlumočení, zejména kognitivní zátěž, rozdělení pozornosti, stínování jako přípravu na simultánní tlumočení, self-monitoring a opravy během tlumočnického výkonu. Pozornost je věnována také dialogickému tlumočení, turn-takingu a řízení interakce v tlumočené komunikaci. Součástí výuky je rovněž práce s hlasem, dechem a artikulací u tlumočníka. Studenti se seznámí se základními zásadami hlasové hygieny, srozumitelné artikulace a kultivovaného ústního projevu. V závěrečné části předmětu jsou probírána aktuální témata současné tlumočnické praxe: etická dilemata v komunitním, konferenčním, soudním a zdravotnickém tlumočení, možnosti, limity a doporučení pro tlumočení na dálku, role technologií a umělé inteligence v tlumočení a otázky profesní zátěže, psychohygieny, wellbeingu a prevence vyhoření u tlumočníků.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Metody práce s textem (učebnicí, knihou), Pozorování
- Účast na výuce
- 13 hodin za semestr
- Domácí příprava na výuku
- 12 hodin za semestr
- Semestrální práce
- 25 hodin za semestr
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je poskytnout studentům základní teoretickou a metodickou orientaci v oblasti tlumočení a seznámit je se specifiky tlumočnické činnosti ve srovnání s překladem. Předmět představuje tlumočení jako samostatnou odbornou disciplínu, která vyžaduje specifické způsoby práce s textem, sdělením, pamětí, pozorností, časem, komunikační situací a cílovým projevem. Studenti se seznámí se základními typy tlumočení, vybranými teoretickými koncepcemi, tlumočnickými metodami a postupy a principy přípravy na tlumočnický výkon. Součástí předmětu jsou také praktická cvičení zaměřená na metodiku nácviku tlumočení, zejména na rozvoj paměti, rozdělení pozornosti, práci s kognitivní zátěží, tlumočnickou notaci, stínování, práci s hlasem a přípravu na různé typy tlumočnických situací. Předmět zároveň reflektuje aktuální otázky tlumočnické praxe, například tlumočení na dálku, využívání technologií a umělé inteligence, etická dilemata v komunitním, konferenčním, soudním či zdravotnickém tlumočení a otázky psychohygieny, wellbeingu a prevence vyhoření u tlumočníků.
Po absolvování předmětu se student orientuje v základních pojmech, typech a teoretických koncepcích tlumočení. Dokáže popsat hlavní rozdíly mezi překladem a tlumočením a vysvětlit specifika tlumočníkovy práce s výchozím sdělením, komunikační situací a cílovým projevem. Student rozumí významu paměti, pozornosti, asociací, přípravy, notace a práce s hlasem pro tlumočnický výkon. Je schopen rozpoznat základní tlumočnické postupy, například kompresi, generalizaci, práci s dominantami, restylizaci, self-monitoring, opravy během výkonu nebo strategie řešení neznámé terminologie. Student dokáže aplikovat základní teoretické a metodické poznatky při analýze jednoduchých tlumočnických situací a při dílčích praktických cvičeních zaměřených na rozvoj předpokladů pro konsekutivní, simultánní, dialogické a doprovodné tlumočení. Orientuje se také v základních etických, technologických a psychosociálních otázkách současné tlumočnické praxe.
|
|
Předpoklady
|
Předpokládá se velmi dobrá znalost češtiny a pracovního cizího jazyka, schopnost pracovat s mluvenými i psanými texty, základní orientace v lingvistické terminologii a schopnost pozorně naslouchat a reprodukovat sdělení. Předchozí praktická zkušenost s tlumočením není vyžadována.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Analýza výkonů studenta, Písemný test
Aktivní účast na výuce s maximálně dvěmi absencemi za semestr, průběžná příprava a četba zadané odborné literatury. Studenti budou pracovat s vybranými texty a modelovými komunikačními situacemi, analyzovat tlumočnické postupy a procvičovat dílčí techniky práce s textem, pamětí, rozdělením pozornosti, restylizací, stínováním, hlasem a notací. Součástí požadavků může být písemný test, seminární práce, analýza vybrané tlumočnické situace nebo praktická ukázka dílčích tlumočnických postupů. Zakončení předmětu probíhá na základě splnění průběžných úkolů a prokázání znalosti základních pojmů, principů a metodiky tlumočení.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Aleksejeva, I.S. Professionalnyj trening perevodčika. Sankt-Peterburg 2005.
-
Čeňková I.:. Teoretické aspekty simultánního tlumočení. Praha 1988.
-
Čužakin, A. Ustnyj perevod + praktika, perevodčeskaja skoropis´. Moskva 2001.
-
GILE, Daniel. (2009). Basic Concepts and Models for Interpreter and Translator Training. Revised ed. Amsterdam.
-
Gillies, A. Conference Interpreting. Jezyk i komunikacja 7. Kraków 2004.
-
GILLIES, Andrew. (2013). Conference Interpreting: A Student?s Practice Book.. London.
-
Gromová, E. Hrdlička, M., Vilímek, V. (2007). Antalogie teorie odborného překladu. Výběr z prací českých a slovenských autorů.. Ostrava.
-
Hrdinová, E.M., Vilímek, V. a kol. Úvod do teorie, praxe a didaktiky tlumočení. Ostrava 2008.
-
Keníž, A. Úvod do komunikačnej teorie tlmočenia. UK Bratislava 1980.
-
Kufnerová, Z., Skoumalová, Z. (ed.). (2003). Překládání a čeština. Nakladatelství H&H,. Jinočany.
|