|
Vyučující
|
-
Dopita Miroslav, doc. Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
Terminologická nejednoznačnost v označování společnosti jako znalostní. Koncepty a zdroje označující společnost jako učící se, znalostní, vědění,? 2) Společnost a vzdělanost. Ukazatele vzdělanosti společnosti, statistické ukazatele související s deklaratorním označením společnosti jako společnosti znalostí. Dokladování statistikami nadnárodních organizací (OECD, UNESCO, Světová banka, atd.) 3) Postindustriální společnost a vzdělání. Charakteristika postindustriální společnosti jako společnosti znalostí, znalosti jako jedna z os společnosti. Znalosti a proměny postindustriální společnosti. 4) Informační společnost a její technologické vymezení. Technologické vlivy informací na vývoj společnosti, zejména koncepty Yoneji Masudy. 5) Informační společnost a její ekonomické vymezení. Ekonomické determinanty vymezující společnost jako společnost znalostí. Koncepty Fritze Machlupa a Marca Porata. 6) Informační společnost a její zaměstnanecké vymezení. Míra zaměstnanosti mimo výrobní sektor jako ukazatel informační, znalostní, společnosti v díle Daniela Bella, Roberta Reicha 7) Informační společnost a její prostorové, síťové, vymezení. Teorie sítí jako teorie, která vytváří jiné propojení lidí, společností, ale i znalostí v rámci světa. Koncept Manuella Castelse. 8) Informační společnost s její kulturní vymezení. Kulturní vymezení informační společnosti vycházející z teoretiků postmoderny, jako je Jean Jean-François Lyotard, Bruno Latour a další. 9) Přechod od označení informační společnost ke společnosti znalostí. Analýza předchozích koncvepcí postindustriální a informační společnosti vycházejících z odlišných koncepcí, směřování ke společnosti znalostí a její náznaky v uvedených teoriích. 10) Znalostní společnost. Označení společnosti znalostí a jeho původ v dějinách lidstva, historická analýza vycházející z práce Petera Burkeho. Současné pojetí společnosti znalostí v pojetí Nica Stehra. 11) Vzdělanostní společnost. Koncept společnosti znalostí jako vzdělanostní společnosti, propojení funkce vzdělávacího systému s distribucí znalostí a nerovnosti ve společnosti. Současná funkce znalostí ve společnosti. 12) Neioinstitucionalistická perspektiva společnosti znalostí. Znalosti a vzdělávací systém z pohledu neoinstitucionalistické teorie Johna W. Meyera a Stanfordské neoinstitucionalistické školy.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
|
Výstupy z učení
|
Cílem předmětu je, aby si studenti osvojili schopnost charakterizovat vývojové stádia proměny společnosti ve společnost znalostí, charakterizovat její znaky v souvislosti s postindustriální a informační společností.
|
|
Předpoklady
|
nespecifikováno
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
nespecifikováno
Studenti zpracují seminární práci na jedno z uvedených témat, o kterém bude následně diskuse u zkoušky.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bell, D. Kulturní rozpory kapitalismu. 1. vyd. , Praha 1999..
-
BURKE, P. (2007). Společnost a vědění: od Gutenberga k Diderotovi. Praha.
-
Burke, P. (2013). Spoolečnost a vědění II: Od Encyklopedie k Wikipedii. Praha.
-
Greger, D., Černý, K. (2007). Společnost vědění a kurikulum budoucnosti..
-
LIESSMANN, K. P. Teorie nevzdělanosti. Omyly společnosti vědění. Praha: Academia, 2008..
-
VESELÝ, A., KALOUS, J., MARKOVÁ, J. Kultivace vědění v klíčový faktor produkce. Praha: UK FSV, 2004..
-
Webster, F. Theories of the information society. London 1995.
|