1) religionistika jako vědní disciplína; religionistika a teologie; religionistika a filozofie náboženství; rozdíl mezi filozofickým a historickým studiem náboženství; vztah religionistiky k jiným vědním oborům. 2) náboženství jako předmět religionistického výzkumu; pojem "náboženství" jako analytická kategorie; názvosloví religionistiky jako disciplíny; základní religionistické pojmy. 3) rozumění versus vysvětlení; hlavní metody religionistického výzkumu; jednotlivé subdisciplíny religionistiky; problémy historické a srovnávací religionistiky. 4) význam, úkol a cíl religionistického výzkumu; redukcionismus a zkoumání náboženství; neutralita při studiu náboženství; pozice "outsider" a "insider". 5) rozdíl mezi objasňováním náboženství a prohlubování víry; funkce náboženské víry či nevíry v religionistice; etický a emický přístup v religionistice. 6) vznik a etablování světové religionistiky (E. Sharpe; M. Stausberg); institucionalizace religionistiky ve střední a východní Evropě (T. Bubík, H. Hoffmann). 7) vznik, rozvoj a současná situace české religionistiky (O. Pertold; J. Heller; B. Horyna). 8) evoluční teorie o původu a vývoji náboženství (E. B. Tylor; J. G. Frazer; J. Lubbock; É. Durkheim); funkcionalistické přístupy ke studiu náboženství (B. Malinowski, A. R. Radcliffe-Brown, E. E. Evans-Pritchard); 9) difuzionizmus; teorie kulturních cyklů (F. Ratzel, L. Frobenius); škola historicko-kulturní (W. Schmidt, W. Koppers; F. R. Graebner, P. Schebesta). 10) Náboženství z hlediska psychologie (W. James; E. Starbuck; J. H. Leuba); náboženství z hlediska hlubinné psychologie (S. Freud; C. G. Jung); náboženství a mytologie z pohledu C. G. Junga a jeho žáků; kritika Jungovy analytické psychologie (E. From; V. Frankl). 11) náboženství jako legitimizace moci (K. Marx); náboženství jako nástroj integrace (É. Durkheim); společnost jako posvátno (E. Durheim); modernizace jako racionalizace (M. Weber). 12) škola symbolicko-analytická (C. G. Jung, K. Kerényi); škola mýtu a rituálu (S. H. Hooke, E. O. James). 13) vztah rituálu a magie, vztah rituálu a náboženství; vztah mýtu a rituálu (W. Robertson Smith, J. G. Frazer, J. E. Harrisonová, S. H. Hooke a M. Eliade). 14) evolucionistické výklady rituálu (J. Frazer; E. B. Tylor; L. Lévy-Bruhl); sociologické výklady rituálu (É. Durkheim; M. Mauss); funkcionalistické teorie rituálu (A. R. Radcliffe-Brown; B. Malinowski; R. A. Rappaport). 15) mýtus a rituál (A. van Gennep, V. Turner, C. Bell, R. Rappaport); přechodové rituály (A. van Gennep; V. Turner; B. Lincoln); strukturální analýza mýtu (C. Lévi-Strauss). 16) rozvoj fenomenologie náboženství (N. Söderblom; G. van der Leeuw, G. Widengren; J. Waardenburg); sacrum jako předmět religionistických bádání (R. Otto;); skutečnost a posvátno (M. Eliade); rozdíl mezi historickým a fenomenologickým studiem náboženství (Z. Werblowski). 17) náboženství jako odcizení a náboženství jako opium (K. Marx); marxistická religionistika (D. M. Ugrinovic, Z. Poniatowski); česká marxistická religionistika (O. Nahodil; J. Loukotka; I. Hodovský). 18) náboženství a kognitivní vědy (T. Lawson; A. Geertz); základní teze kognitivního přístupu k náboženství; stručné dějiny kognitivní religionistiky; metody používané v experimentálním výzkumu náboženství (U. Schj?dt). 19) teorie vtělené a rozšířené kognice; náboženské představy a jejich přenos (P. Boyer; A. Norenzayan); kognitivní a evoluční teorie rituálu (H. Whitehouse); náboženské chování a prosocialita (R. Sosis). 20) pojetí náboženství jako antropologické kategorie: náboženské skutečnosti, zkušenosti a normy, otázky definice a klasifikace náboženství v kontextu dějin "západní" kultury (J. Z. Smith; T. Asad; W. C. Smith; T. Fitzgerald).
|