|
Vyučující
|
-
Fafejta Martin, Mgr. Ph.D.
|
|
Obsah předmětu
|
1. C. Sumner - konec sociologie deviací coby disciplíny? 2. Základní sociologické přístupy k sociálním deviacím. Statistický, normativní, kontrolní a reaktivní přístup. Durkheim: sociální patologie jako normální jev. 3. Merton: deviace jako projev anomie. Konformita, inovace, ritualismus, stažení se, rebelie. Rozvinutí teorie: Dubin, Simon a Gagnon. 4. Labeling zdroje. Cooley, Mead, Tannenbaum (dramatizace zla), Lemert (sociálně reakční teorie). 5. Rozvinutí teorie labelingu. Kitsuse (retrospektivní interpretace, terciární deviace), Becker, Schur (zahlcení rolí). Delabeling (odznačkování). 6. Labeling aplikace. Labeling a duševní onemocnění (Scheff, Link). Ostych jako deviace. 7. Konstrukce sociálních deviací - Berger, Luckmann Sociální konstrukce reality - deviace a socializace, aparáty sloužící k udržování světa (terapie, alternace, potlačení, likvidace, zahrnutí, segregace). 8. Deviace a jinakost - Foucault Deviant coby delikvent, šílenec či pervert. 9. Normální či deviantní? Bauman - příklad holocaustu: kdy je normální deviantní a deviantní normální? Pokusy Zimbarda a Milgrama. 10. Etnizace sociálních deviací. Lewis - kultura chudoby, ghettoizace. Granovetter - silné a slabé vazby. Aplikace těchto teorií na českou realitu. 11. Postižení coby deviace. Společenské konstrukty postižení a handicapu. 12. Sociální deviace konstruované skrze gender a sexualitu. Odchylky od heterosexuální normativity chápané jako deviace: homosexualita, transsexualita, intersexualita, pedofilie atd.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Přednášení, Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming)
|
|
Výstupy z učení
|
Kurz si klade otázku, nakolik je koncept sociálních deviací konceptem sociálně mocenským formovaným skrze převládající ideologie. V tomto kontextu studenty seznamuje se základními sociologickými přístupy k sociálním deviacím - od Marxe, Durkheima a Mertona přes interakcionismus (labeling) a konstruktivismus (Foucault, Berger a Luckmann). Dále se kurz věnuje aplikacím těchto teorií a zabývá se problematikou konstrukce deviací skrze etnicitu, chudobu, duševní nemoc, gender a sexualitu.
Popsat, vysvětlit a analyzovat základní teorie sociálních deviací. Aplikovat tyto teorie na sociální praxi, především sociálně-konstruktivistický přístup a teorii labelingu. Dekonstruovat stereotypy ohledně sociálních deviací na příkladu etnicity, postižení a duševní nemoci.
|
|
Předpoklady
|
Bez předchozích předpokladů.
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Známkou, Ústní zkouška
Kurz je zakončen ústní zkouškou na základě probraného učiva - viz Obsah a Literatura.
|
|
Doporučená literatura
|
-
Bauman Z. Modernita a holocaust. Praha: Slon, 2003..
-
Berger P. L., Luckmann T.:. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK, 1999..
-
Durkheim, E. Pravidla sociologické methody. Praha: Orbis, 1926..
-
Fafejta, M. Sexualita a sexuální identita: sociální povaha přirozenosti.
-
Foucault M. Dějiny sexuality I. Praha: Herrmann a synové, 1999..
-
Foucault M. Dohlížet a trestat. Praha: Dauphin, 2000..
-
Hrčka, M. (2000). Sociální deviace. Praha: SLON.
-
Jakoubek M., Hirt T. (eds.). Romové: Kulturologické etudy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2004..
-
Kolářová Kateřina (ed.). (2012). Jinakost, postižení, kritika. Praha: Slon.
-
Merton R. K. Studie ze sociologické teorie. Praha: Slon, 2007..
-
Munková G. Sociální deviace (přehled sociologických teorií). Praha: Karolinum, 2001..
|