Vyučující
|
-
Klimentová Eva, PhDr. Ph.D.
|
Obsah předmětu
|
Cílem praxe je: 1. Základní orientace studenta v sociální sféře, poznání organizační, politické, legislativní a administrativní struktury služby. 2. Orientace v hlavních metodách sociální práce uplatňovaných na pracovišti. 3. Poznání standardní i "nestandardní" klientely pracoviště. 4. Poznání systému financování poskytovaných služeb. 5. Poznání výhod a nevýhod služby, silných a slabých stránek. 6. Pozorování a podrobení konstruktivní kritice lokalizace moci v zařízení. 7. Pozorování a podrobení konstruktivní kritice nástrojů a postupů zplnomocňování klientů k participaci na rozhodování v daném zařízení. 8. Povšimnutí si typických strategií jednání sociálního pracovníka, který vede studentovi praxi. 9. Pozorování klimatu týmové (ne)spolupráce na pracovišti. 10. Poznání postavení sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu. 11. Podrobnější studium vybraného sociálního případu, sledování jeho geneze a zásahů supervidujícího sociálního pracovníka. 12. Nácvik, naplnění a doložení vybrané kompetence sociálního pracovníka.
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Pozorování, Demonstrace, Nácvik pohybových a pracovních dovedností, Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
|
Výstupy z učení
|
Disciplína je realizována prostřednictvím praktické výuky studenta na vybraném pracovišti praxe sociální práce. Student navštíví pracoviště v rozsahu 40 hodin. Očekává se, že zde získá orientaci v problematice řešené na pracovišti, v právních normách, které práci s klienty upravují, a bude veden k aplikaci znalostí a dovedností získaných v průběhu studia při přímé práci s klientem sociální práce.
student zná aktuální sociální síť pomáhajících organizací v oblasti cílové skupiny; student se orientuje v legislativě vztahující se k výkonu sociální práce s cílovou skupinou; student rozumí struktuře organizace, ve které praktikoval, jejím hodnotám, poslání, cílům; student zná metody práce s cílovou skupinou organizace, kde praktikoval; student chápe roli sociálního pracovníka a dalších odborníků v organizaci, kde praktikoval; student zná potřeby cílové skupiny a specifika potíží, které s klientelou organizace, ve které praktikoval, řeší. student umí aplikovat vhodné metody a techniky sociální práce při práci s cílovou skupinou; student umí aplikovat příslušné právní předpisy pro řešení sociální situaci cílové skupiny; student umí rozvíjet účinnou komunikaci k klientem cílové skupiny; student se orientuje v situaci a potřebách klienta, umí posoudit jeho sociální situaci, vytvářet individuální plán spolupráce s klientem a volit vhodný způsob sociální intervence; student umí získávat potřebné informace a dále je využívat ve prospěch klienta; student umí rozeznat rizikové faktory svého působení a stanovit meze své podpory; student umí vést základní dokumentaci o klientovi v souladu se standardy organizace, ve které praktikoval. student se ztotožňuje s cíli, hodnotami a etickými principy sociální práce; student si je vědom etických dilemat souvisejících s výkonem sociální práce; student vnímá sebe sama jako nástroj sociální práce; student dokáže identifikovat své silné a slabé stránky a využít je v práci s klientem; student je schopen dokladovat a prezentovat svoji práci; student umí hodnotit svou činnost a činnost druhých.
|
Předpoklady
|
KSA/TMSP1, KSA/SPL1, KSA/ZPRA, KSA/PRX11.
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Seminární práce
Předpokladem udělení zápočtu je vypracování zprávy z praktické výuky v rozsahu přibližně 6 normostran textu (viz výše) a potvrzení daného pracoviště, že student absolvoval praktickou výuku v rozsahu minimálně 40 hodin.
|
Doporučená literatura
|
-
Havrdová, Zuzana. Kompetence v praxi sociální práce. Praha: Osmium, 1999..
-
Řezníček, Ivo. Metody sociální práce. Podklady ke stážím studentů a ke kazuistickým seminářům. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994..
|