1. Vymezení obsahu organizačního chování. Vymezení pojmu "organizační chování". Vztah teorie a praxe v organizačním chování. Definování organizačního chování jako vědecké disciplíny. 2. Vývoj názorů na organizaci. Jednotlivá vývojová stádia názorů na řízení lidí v organizaci v etapách moderní společnosti. Od počátku modernity a základních principů industrializace přes postindustrializaci k době pozdně moderní či postmoderní. 3. Osobnost člověka v organizaci. Schopnosti, znalosti, dovednosti, vlastnosti, motivy, postoje, hodnoty, zvláštní dimenze, aplikace do manažerské praxe, osobnostní rysy manažera, jeho kompetence. 4. Poslání a cíle organizace. Poslání a vize, typy cílů, sdílení cílů, řízení podle cílů, stanovení cílů, ukládání úkolů. V organizaci existují svazky, vazby, které nejrůznějším způsobem (pracovně, komunikačně, osobně apod.) spojují jednotlivé části organizace v jeden celek. Existuje různé členění organizací. Podle poslání jsou to např. organizace výrobní, hospodářské, nevýrobní, správní, kulturní, zájmové, sportovní, politické, vojenské apod. 5. Organizační struktury a pracovní místa. Typy struktur, lidé v různých organizačních strukturách, pracovní místa a popisy práce. Volbu vhodné organizační struktury nelze provádět libovolně, ale musí se vycházet z řady kritérií: rozsah výrobních článků, výrobek, druh vertikálních stupňů řízení, počet řídících článků, vytváření hospodářských středisek, rozsah horizontálního správního aparátu, působnost jednotlivých útvarů, dělba práce mezi odděleními, racionální stanovení počtu řídících míst, potřeba a možnost měření aktivity jednotlivých útvarů a další. 6. Organizační kultura. Vytváření a udržování organizační kultury, prvky kultury, typy kultur, organizační kultury různých zemí, transformace organizační kultury. Organizační kultura je souhrnem působení hodnot (uznávaných, respektovaných a rozvíjených), představ (o vlastní práci, o jejím smyslu, o úspěchu firmy, o odměňování, o organizaci firmy, o jejím postavení na veřejnosti) a přístupů (k práci, ke spolupracovníkům, k cílům a poslání firmy). 7. Dynamika organizačních vztahů. Role, moc, konflikty, organizační politika. Schopnost zacházet s nejistotou ať už vnější (danou např. proměnlivostí tržního prostředí), nebo vnitřní (vyplývající např. z nejasného efektu zavádění nové technologie) vytváří o svém nositeli dojem kompetence a důvěryhodnosti, v něm pak díky jednoznačné situaci ostatní lidé hledají oporu. 8. Skupinová dynamika. Typy skupin, rozvoj skupiny, funkce ve skupině, týmové role, synergický efekt, negativní důsledky skupinové práce. Nekonzistence různých definic role ze strany různých definovatelů staví nositele do role nepříjemného postavení ve středu mocenských zájmů. Tradičně bývá uváděna jako konfliktní funkce mistra - je to člověk, od kterého vedení očekává, že bude prosazovat politiku vedení, současně však jeho podřízení předpokládají, že bude především hájit zájmy své pracovní skupiny. 9. Motivy pracovní činnosti. Základní pojmy, hierarchie potřeb, teorie ERG, teorie satisfaktorů a dissatisfaktorů, facetizace pracovních hodnot. 10. Průběh motivace, motivování. Expektance, druhy motivace, modifikace organizačního chování, teorie spravedlnosti, kauzální atribuce, motivující hodnocení. Existují čtyři druhy vyplácení pracovní odměny: pevný interval, pevný poměr, proměnlivý interval a proměnlivý poměr. Zdá se, že nejvýhodnější je - pokud jde o vztah mezi úkolem a odměnou - proměnlivý poměrový systém. 11. Vedení a řízení. Teorie rysů, způsob chování, kontingenční přístup, hlavní styly vedení - výhody a nevýhody. Pojem "vedení" a pojem "řízení" bývá často zaměňován. 12. Možnosti poradenství v oblasti organizačního chování. Schopnost aplikovat teoretické argumenty v oblasti jednání a chování lidí v organizaci do konkrétního organizačního prostředí se stává nepostradatelnou kompetencí každého vedoucího a řídícího pracovníka v dnešním globalizovaném organizačním světě.
|
-
Bakešová, M., a kol. Základy organizačního chování. Olomouc: 2005.
-
Bělohlávek, F. (2005). Jak vést a řídit lidi: testy, případové studie, styly řízení, motivace a hodnocení. Brno: CP Books.
-
Bělohlávek, F., Košťan, P., Šuleř, O. Management. Olomouc: RUBICO, 2001.
-
Bělohlávek, F. Organizační chování. Olomouc: RUBICO, 1996 (kap. 2 - 11).
-
Koudelka, F., Bakešová, M. Vybrané techniky v procesu organizování pro vedoucí úředníky úřadů veřejné správy. Jihlava: Reprostředisko VOŠ, 2003.
-
Koudelka, F., Bakešová, M. Vybrané techniky v procesu řízení pro vedoucí úředníky úřadů veřejné správy. Jihlava: Reprostředisko VOŠ, 2003.
-
Kubr, M. a kol. Poradenství pro podnikatele a manažery. I. a II. díl. Praha: CAPA,1991.
|