|
Vyučující
|
-
Špatenková Naděžda, PhDr. Mgr. Ph.D.
-
Vávrová Petra, PhDr.
|
|
Obsah předmětu
|
1. Komunikace Vymezení komunikace jako specifického druhu interakce. Efektivní komunikace, bariéry efektivní komunikace. Verbální komunikace, neverbální komunikace, paralingvistická komunikace. Typy otázek užívaných v komunikaci. Možnosti a limity užívání otázek uzavřených a otevřených, možnosti a limity užívání otázek přímých a nepřímých. 2. Prosociální jednání, kooperativní jednání Klasifikace dílčích interakčních procesů, těmi je komunikace, prosociální jednání, agresivní jednání a asertivní jednání. Pozornost je věnována tématu prosociálního a kooperativní jednání. Objasnění zákonitostí, které se týkají vzniku, průběhu a možného ovlivnění zmíněných interakčních procesů. 3. Agresivní jednání Vymezení pojmu agrese, agresivita, agresivní jednání. Objasnění příčin vzniku a trvání agresivního jednání. Možné zásahy vedoucí ke zmírnění či vymizení agresivních projevů na straně klienta v sociální práci. Zvládání vlastní agrese. 4. Asertivní jednání Asertivní jednání jako specifický druh interakce, aktivní způsob prosazování svých individuálních zájmů, který v sobě neobsahuje agresivní znaky. Jedná se o jednání, které nemá ubližující charakter. Asertivní jednání dosahuje dvojí podoby: soutěživé jednání a otevřené (nemanipulativní) jednání. Představení stěžejních asertivních technik. 5. Nácvik asertivního jednání Užití asertivních technik v situacích, které modelují reálný poradenský vztah. 6. Transakční analýza Základní premisy transakční analýzy. Analýza struktury, analýza transakcí, analýza her. Možnosti a limity užívání transakční analýzy v poradenském procesu. 7. Využití transakční analýzy v praxi sociální práce Využití principů transakční analýzy k identifikace chyb, které vznikající v reálné komunikaci. Využití těchto poznatků k optimalizaci průběhu komunikačního procesu. 8. Poradenský proces Vymezení poradenských profesí. Druhy poradenství. Cíle poradenského procesu. Fáze poradenského procesu. Postavení klienta v poradenském procesu, postavení poradce v poradenském procesu. 9. Poradenský vztah. Budování poradenského vztahu. Stěžejní přístupy vedoucí k vytvoření poradenského vztahu. Bariéry vzniku účinného poradenského vztahu. Udržování a posilování poradenského vztahu. Ukončení poradenského vztahu. 10. Techniky aktivního naslouchání. Přehled a užití jednotlivých technik aktivního naslouchání v rozhovoru, s přihlédnutím na poradenský rozhovor. 11. Nácvik technik aktivního naslouchání. Užití technik aktivního naslouchání v situacích modelujících reálný poradenský vztah. Identifikace bariér aktivního naslouchání. Identifikace facilitujících faktorů v případě užívání technik aktivního naslouchání. 12. Chyby poradce snižující efektivitu poradenského procesu Identifikace stěžejních chyb objevující se na straně poradce v procesu pomoci. Objasnění podstaty vzniku a trvání těchto pochybení, doporučení vedoucí k odstranění zmíněných chyb, což se odrazí ve zvýšení efektivitě poradenského procesu.
|
|
Studijní aktivity a metody výuky
|
|
Monologická (výklad, přednáška, instruktáž), Dialogická (diskuze, rozhovor, brainstorming), Aktivizující (simulace, hry, dramatizace)
|
|
Výstupy z učení
|
Kurz by měl v ideálním případě studentům strukturovat proces mezilidské interakce a především pak komunikace a tak směřovat k odhalení jednotlivých zákonitostí, jejichž znalost je nutným předpokladem případných intencionálních zásahů do zmiňovaných procesů. Konkrétně budou naznačeny bariéry komunikace, jako i možné cesty odstraňování těchto překážek. Výuka zahrnuje nejen výklad, ale i nácvik a navazující diskuse.
student/ka definuje jednotlivé fáze poradenského procesu; student/ka vyjmenuje bariéry efektivní komunikace; student/ka vysvětlí limity využití jednotlivých asertivních technik. student/ka dokáže aktivně vstupovat do sociální interakce a dokáže podporovat její pozitivní rysy; student/ka dokáže redukovat stresové faktory ve svém pracovním prostředí; student/ka dokáže omezovat vznik a tlumit průběh sociálních konfliktů. student/ka je způsobilý/á vstupovat do mezilidské interakce, ve které je schopen/a užívat adaptivních strategií jednání.
|
|
Předpoklady
|
KSA/ZPSY, KSA/SOCP, KSA/TMSP1
|
|
Hodnoticí metody a kritéria
|
Ústní zkouška
Zápočet bude udělen za prezentaci vlastních případů, které se týkají jednání s klientem v problémové situaci. Další podmínkou udělení zápočtu bude aktivní účast v týmové práci na tutoriálu. Kolokvium probíhá formou skupinové diskuse týkající se probíraných témat ve skupinách o pěti studentech.
|
|
Doporučená literatura
|
-
speciálně vytvořený základní studijní text pro kombinované studium oboru Sociální práce: - Pokorná, Dana. Efektivní komunikace. Olomouc: UP, 2001. üodborná literatura: Berne, E. Jak si lidé hrají. Praha, 1992. Birkenbihlová, V.F. Umění komunikace. Bratislava, 1999. Grác, J. Persuázia. Ovplyvňovanie človeka človekom. Martin, 1988. Hayesová, N. Základy sociální psychologie. Praha, 1998. Janoušek, J. Sociální komunikace. Praha, 1968. Křivohlavý, J. Já a ty. Praha, 1986. Křivohlavý, J. Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha, 1988. Nakonečný, M. Sociální psychologie. Praha, 1999. Papica, J. Vybrané kapitoly ze sociální psychologie I., II. Olomouc, 1979. Výrost, J., Slaměník, I. Sociální psychologie. Sociálna psychológia. Praha, 1997. Watzlawick, P., Bavelasová, J.B., Jackson, D.D. Pragmatika lidské komunikace. Hradec Králové, 1999. .
-
Birkenbihlová, V.F. Umění komunikace. Bratislava: Aktuell, 1999..
-
Janoušek, J. Sociální komunikace. Praha. Svoboda, 1968..
-
Křivohlavý, J. (1988). Jak si navzájem lépe porozumíme. Praha, Svoboda.
-
Pokorná, Dana. Efektivní komunikace. Olomouc: UP, 2001..
-
Watzlawick, P., Bavelasová, J.B., Jackson, D.D. Pragmatika lidské komunikace. Hradec Králové: Konfrontace, 1999..
|