| Název předmětu | Dějiny sociologických teorií 19. a 20. století |
|---|---|
| Kód předmětu | KSA/DSTST |
| Organizační forma výuky | bez kontaktní výuky |
| Úroveň předmětu | Bakalářský |
| Rok studia | nespecifikován |
| Semestr | Zimní a letní |
| Počet ECTS kreditů | 0 |
| Vyučovací jazyk | Čeština |
| Statut předmětu | Povinný |
| Způsob výuky | Kontaktní |
| Studijní praxe | Nejedná se o pracovní stáž |
| Doporučené volitelné součásti programu | Není |
| Vyučující |
|---|
|
| Obsah předmětu |
|
Auguste Comte: pozitivismus, sociální statika a dynamika Základní směry naturalistické sociologie: biologický evolucionismus, sociální darwinismus Herbert Spencer: sociální darwinismus, společnost jako organismus. Základní směry psychologismu v sociologii: psychologický evolucionismus, instinktivismus, psychologie národa, psychologie davu, teorie nápodoby. Karel Marx: kritika kapitalismu a odcizení člověka, kapitalistický výrobní způsob Vilfredo Pareto: sociologie jako logicko - experimentální věda, teorie rovnováhy Émile Durkheim: sociologismus, sociální jev, společenská solidarita Sociologie forem: Georg Simmel a Ferdinand Tönnies Max Weber: rozumějící sociologie, sociální jednání Chicagská sociologická škola: zakladatelé americké sociologie (L. F. Ward, W. G. Sumner, A. W. Small, F. H. Giddings) a Chicagská ekologická škola Zrod interakcionismu (Ch. H. Cooley, W. I. Thomas, F. Znaniecki, G. H. Mead, H. Blumer) Karl Mannheim: analýza ideologií Kritická teorie frankfurtské školy Alfred Schütz: fenomenologická sociologie a každodenní svět Talcott Parsons: strukturální funkcionalismus Robert K. Merton: revidovaný strukturální funkcionalismus Niklas Luhmann: funkcionalistický strukturalismus Pojetí konfliktu v americké sociologii (Lewis Coser, Randall Collins) Ralf Dahrendorf: třídní konflikt, konflikt o rozdělení životních šancí Pierre Bourdieu: reprodukce sociálních nerovností, model sociálního prostoru Jürgen Habermas: životní svět a komunikativní jednání Anthony Giddens: teorie strukturace, politika třetí cesty Harold Garfinkel: etnometodologie Erving Goffman: dramaturgická sociologie Peter L. Berger, Thomas Luckmann: a sociální konstrukce reality George C. Homans: teorie směny a sociální učení James S. Coleman: teorie racionální volby Jean-Francois Lyotard: legitimizace vědění Michel Foucault: archeologie a genealogie
|
| Studijní aktivity a metody výuky |
|
| Výstupy z učení |
|
Jedná se o státní závěrečnou zkoušku.
Student umí definovat různé způsoby hledání odpovědí na základní sociologické otázky. Umí vysvětlit a porovnat tyto možnosti a zhodnotit je. Umí formulovat různé odpovědi na základní sociologické otázky. Student je schopen aplikovat teoretické znalosti na konkrétní problémy moderní společnosti. Student je schopen posoudit praktická řešení problémů za pomoci teoretických znalostí. Student definuje a interpretuje základní sociologické teorie a metody. Student umí identifikovat vliv kulturní a sociální antropologie na vývoj sociologie. Student umí srovnat evropské a americké sociologické teorie. Student umí aplikovat teoretické znalosti na konkrétní sociální a kulturní problémy moderní společnosti. Student definuje a interpretuje základní sociologické teorie 20. století. Student umí posoudit vztah vzdělávacího systému a sociálních nerovností. Student umí identifkovat a vysvětlit odlišnosti evropského a amerického pojetí sociálního konfliktu. Student definuje a interpretuje vývoj fenomenologické sociologie a vývoj interakcionismu. Student je schopen porovnat moderní a postmoderní teorie společnosti. Student umí aplikovat své teoretické znalosti na konkrétní problémy moderní společnosti, např. umí zhodnotit a posoudit praxi české i evropské politiky. |
| Předpoklady |
|
KSA/DST19, DST20
|
| Hodnoticí metody a kritéria |
|
Ústní zkouška
U státní závěrečné zkoušky student musí prokázat tyto způsobilosti: Student umí definovat různé způsoby hledání odpovědí na základní sociologické otázky. Umí vysvětlit a porovnat tyto možnosti a zhodnotit je. Umí formulovat různé odpovědi na základní sociologické otázky. Student je schopen aplikovat teoretické znalosti na konkrétní problémy moderní společnosti. Student je schopen posoudit praktická řešení problémů za pomoci teoretických znalostí. Student definuje a interpretuje základní sociologické teorie a metody. Student umí identifikovat vliv kulturní a sociální antropologie na vývoj sociologie. Student umí srovnat evropské a americké sociologické teorie. Student umí aplikovat teoretické znalosti na konkrétní sociální a kulturní problémy moderní společnosti. Student definuje a interpretuje základní sociologické teorie 20. století. Student umí posoudit vztah vzdělávacího systému a sociálních nerovností. Student umí identifkovat a vysvětlit odlišnosti evropského a amerického pojetí sociálního konfliktu. Student definuje a interpretuje vývoj fenomenologické sociologie a vývoj interakcionismu. Student je schopen porovnat moderní a postmoderní teorie společnosti. Student umí aplikovat své teoretické znalosti na konkrétní problémy moderní společnosti, např. umí zhodnotit a posoudit praxi české i evropské politiky. |
| Doporučená literatura |
|
| Studijní plány, ve kterých se předmět nachází |
| Fakulta | Studijní plán (Verze) | Kategorie studijního oboru/specializace | Doporučený semestr | |
|---|---|---|---|---|
| Fakulta: Filozofická fakulta | Studijní plán (Verze): Sociologie (2016) | Kategorie: Sociální vědy | 3 | Doporučený ročník:3, Doporučený semestr: - |